Na minulý pátek, hned po výletu na pobřeží, byla naplánována školní "exkurze", tedy výlet, do Gentu, kam jsem se původně ani neplánoval podívat, i když je to celkem kousek. Vyjížděli jsme kolem deváté vlakem z nádraží, jelo nás jen pár, protože většina se večer předtím ožrala... Průvodkyni nám dělala jedna z našich vyučujících jménem "An", která v Gentu bydlí a každý den dojíždí (hodinku a půl...).
Ve vlaku nás An překvapila, když vyndala croissanty a kafe pro každého, takže moje slabá snídaně byla vyřešená. Nějak jsem ráno nestíhal, foukal protivítr a tak jsem si na cestu na kole na Centraal station trochu více času.
V Gentu jsme si prohlídli místní park, potom jsme si šli na výstavu erotických fotografií, která se nám mimořádně líbila. Při prohlídce centra města jsme stihli jedno pivo (opět placené školou), dal jsem si Malheur 10 (10%), byli jsme přímo v pivním baru, který se specializuje na malé pivovárky.
Vyšli jsme na hrad v centru města, uvnitř bylo muzeum historických zbraní, které se v Belgii (resp. v okolí Gentu) používaly ve středověku, celkem zajímavé, víc mě ale zajímal výhled zeshora z věžě.
Poslední zastávkou bylo malé, rodinné muzeum rodinného života v dobách minulých, ukazující vzhled rodinných obydlí od začátku 20. století až někdy do 80. let.
Po návratu zpět jsem ještě vyjel tady ve Wilrijku na nákup do Colruytu, v pondělí byl svátek, takže všechno zavřené - čekal jsem před 40 minut u pokladny. Hlavní náplní byl nákup belgického piva, které jsem chtěl nechat odvézt do ČR, koupil jsem jich asi 30. Pak už jsem vyjel do Lovaně přivítat návštěvu z ČR...
Fotky z Gentu jsem dal sem:
http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/20100520_-_vylet_do_Gentu_se_skolou/
a ještě doplním fotky z pobřeží, odkaz jsem doplnil i do minulého příspěvku:
http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/20100520_-_Kusttram_-_pobrezni_tramvaj_a_Francie/
středa 26. května 2010
pátek 21. května 2010
Velký výlet
Ve čtvrtek 20.5. jsem se rozhodnul pro výlet na pobřežní tramvaj - Kuststram. Prvotní plán byl dojet na jižní část belgické pobřeží (de Panne), pobřežní tramvají - nejdelší tramvajová trať na světě - asi 70km - na sever do Knokke-Heist. Odtamtud se dá jet autobusem na jižní část šeldské zátoky, přeplout bývalým trajektem (nyní po vybudování tunelu pro auta vozí "trajekt" už jen cyklisty a chodce) přes zátoku a zpátky by se dalo jet lvakem.
Místo původních 6h ráno se mi podařilo vstát až v 9 (špatná noc), takže z výletu odpadla holandská část a podařila se mi jen spodní polovina. Jízda do De Panne byla příjemná, přestupoval jsem v Gentu, oba vlaky byly hodně pohodlné, tiché a rychlé, první skoro prádný (vlastně jsem seděl sám ve vagoně - byl vyhrazen pro nějakou skupinu, ale podle cedulí v opačném směru, než jsem jel já), druhý byl naopak dost plný (řekněme 80% zaplněných míst, což tu bývá normální).
Z De Panne (stále Belgie) jsem si vzal autobus do Francie do Dunkerque, je to asi 20km, věděl jsem dopředu že je tam minipivovar a lákala mě návštěva. Autobus (zpáteční) stál nakonec 4EUR místo předpokládaných 3, prý příplatek že přejíždím hranice, hmm.
V Dunkerque jsem chodil hodně dlouho, než jsem pivovárek našel, a to i přesto, že jsem si vytisknul mapu a věděl jsem, že chodím ve správné ulici. Nakonec byl překvapivě v obřím nákupním centru. Na autobusovém nádraží jsem si dal obědu hranolky, "malé" - větší porce než "velké - groot" tady v Antwerpách, ale jinak celkově za moc nestály - vůbec nebyly křupavé a vlastně jsem je ani nedojedl. Obávám se, že po návratu z Belgie už si v ČR hranolky jako přílohu dávat nikde nebudu, protože to bude to samé. Jo na lepší se zvyká rychle....
S pivem v pivovaru, když jsem ho tedy našel, to bylo celkem dobré. Objednal jsem si "testovací balíček", 4 malé skleničky za necelých 5EUR, každá s jiný druhem piva. 2 z nich mi hodně chutnaly. I balíčky s sebou na zakoupení (lahve 0.75, občas v balení i s jejich skleničkou) měli podle ceníku za slušné peníze, ale nechtělo se mi s tím tahat zbytek dne. Poté mi dokonce číník nabídnul "specální cenu na pivo s sebou", tedy tyhle sady, ale pořád se mi s tím nechtělo tahat, tak nevím na kolik by slevil :-)
Prohlédl jsem si v rychlosti náměstí a doběhnul na autobus zpět Belgie. Konečně. Francie je opravdu hrozná - nedá se to dumluvit ani anglicky, ani německy, a dokonce ani základy holandštiny tu nefungovaly. Takže tedy rukama-nohama. A to včetně řidiče autobusu, který odjíždí z vlámeské (mluví se holandksy) části Belgie. Zmohnul jsme se jen na Bonjuir, pak excuses-moi, menu, merci a tím jsem končil. Ruce nohy fungovaly.
Zpět v Dunkerque jsem si chtěl dojít na nádraží na záchod, ty byly ale zavřené, tak jsem se poptal a prý jsou v rekonstrukci, tak jsem byl poslán do jakési budky na autobusáku... No můžu vám garantovat, že tak hnusný záchody nemáme ani v Chlumci na nádraží. Jo a byly zadarmo, ještě abych za ně musel platit. Záchody sice na nádraží neměli, ale měli tam odstavené 2 soupravy TGV, tak jsem do nich nahlédnul a udělal nějaké fotky.
Zpět do De Panne cesta probíhala hladce, opět 40 minut jako předtím (na 20km celkem dlouho, ale hodně ten autobus zastavuje), pak přestup na pobřežní tramvaj (provozuje DeLijn, stejně jako MHD v Antwerpách, celodenní jízdenka za 5EUR), párkrát jsem vystoupil a šel k oceánu, celkem nic zajímavého, nejzajímavější část pobřeží je asi opravdu kousek na obě strany od Oostende.
Po příjezdu do Oostende jsem měl asi 40 minut na přesun k nádraží, měl jsem hlad tak jsem šel s chutí na belgické hranolky, které jsem dostal za super cenu a v super (klasické, ne francouzské) kvalitě. Pak jsem se informativně zeptal, jak dlouho to trvá na nádraží, a prý 20 minut nebo 7 minut tramvají. Aby toho nebylo málo, tak travaj jela o 5 minut dřív (jinak interval 15 minut) a tou další už bych to nestihnul, tak jsem se musel proběhnout, ale stihnul jsem ten vlak co jsem chtěl (20:04). Další jede až za hodinu a byl by to asi poslední.
Při jízdě tramvají to není úplně jednoduché, zastávky jsou jako klasicky na znamení, takže když jsem viděl něco zajímavého, tak byla zastávky většinou hodně daleko, nebo o chvíli předtím a projeli jsme ji... Na tohle se auto opravdu hodí.
Celkově super výlet, škoda že jsem nevstal dřív a nestihnul i holandskou část, ale myslím si že se na tu severní polovinu, i s jízdou trajektem, ještě podívám :-)
----- 26.5. --------
přidal jsem odkaz na fotky:
http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/20100520_-_Kusttram_-_pobrezni_tramvaj_a_Francie/
Místo původních 6h ráno se mi podařilo vstát až v 9 (špatná noc), takže z výletu odpadla holandská část a podařila se mi jen spodní polovina. Jízda do De Panne byla příjemná, přestupoval jsem v Gentu, oba vlaky byly hodně pohodlné, tiché a rychlé, první skoro prádný (vlastně jsem seděl sám ve vagoně - byl vyhrazen pro nějakou skupinu, ale podle cedulí v opačném směru, než jsem jel já), druhý byl naopak dost plný (řekněme 80% zaplněných míst, což tu bývá normální).
Z De Panne (stále Belgie) jsem si vzal autobus do Francie do Dunkerque, je to asi 20km, věděl jsem dopředu že je tam minipivovar a lákala mě návštěva. Autobus (zpáteční) stál nakonec 4EUR místo předpokládaných 3, prý příplatek že přejíždím hranice, hmm.
V Dunkerque jsem chodil hodně dlouho, než jsem pivovárek našel, a to i přesto, že jsem si vytisknul mapu a věděl jsem, že chodím ve správné ulici. Nakonec byl překvapivě v obřím nákupním centru. Na autobusovém nádraží jsem si dal obědu hranolky, "malé" - větší porce než "velké - groot" tady v Antwerpách, ale jinak celkově za moc nestály - vůbec nebyly křupavé a vlastně jsem je ani nedojedl. Obávám se, že po návratu z Belgie už si v ČR hranolky jako přílohu dávat nikde nebudu, protože to bude to samé. Jo na lepší se zvyká rychle....
S pivem v pivovaru, když jsem ho tedy našel, to bylo celkem dobré. Objednal jsem si "testovací balíček", 4 malé skleničky za necelých 5EUR, každá s jiný druhem piva. 2 z nich mi hodně chutnaly. I balíčky s sebou na zakoupení (lahve 0.75, občas v balení i s jejich skleničkou) měli podle ceníku za slušné peníze, ale nechtělo se mi s tím tahat zbytek dne. Poté mi dokonce číník nabídnul "specální cenu na pivo s sebou", tedy tyhle sady, ale pořád se mi s tím nechtělo tahat, tak nevím na kolik by slevil :-)
Prohlédl jsem si v rychlosti náměstí a doběhnul na autobus zpět Belgie. Konečně. Francie je opravdu hrozná - nedá se to dumluvit ani anglicky, ani německy, a dokonce ani základy holandštiny tu nefungovaly. Takže tedy rukama-nohama. A to včetně řidiče autobusu, který odjíždí z vlámeské (mluví se holandksy) části Belgie. Zmohnul jsme se jen na Bonjuir, pak excuses-moi, menu, merci a tím jsem končil. Ruce nohy fungovaly.
Zpět v Dunkerque jsem si chtěl dojít na nádraží na záchod, ty byly ale zavřené, tak jsem se poptal a prý jsou v rekonstrukci, tak jsem byl poslán do jakési budky na autobusáku... No můžu vám garantovat, že tak hnusný záchody nemáme ani v Chlumci na nádraží. Jo a byly zadarmo, ještě abych za ně musel platit. Záchody sice na nádraží neměli, ale měli tam odstavené 2 soupravy TGV, tak jsem do nich nahlédnul a udělal nějaké fotky.
Zpět do De Panne cesta probíhala hladce, opět 40 minut jako předtím (na 20km celkem dlouho, ale hodně ten autobus zastavuje), pak přestup na pobřežní tramvaj (provozuje DeLijn, stejně jako MHD v Antwerpách, celodenní jízdenka za 5EUR), párkrát jsem vystoupil a šel k oceánu, celkem nic zajímavého, nejzajímavější část pobřeží je asi opravdu kousek na obě strany od Oostende.
Po příjezdu do Oostende jsem měl asi 40 minut na přesun k nádraží, měl jsem hlad tak jsem šel s chutí na belgické hranolky, které jsem dostal za super cenu a v super (klasické, ne francouzské) kvalitě. Pak jsem se informativně zeptal, jak dlouho to trvá na nádraží, a prý 20 minut nebo 7 minut tramvají. Aby toho nebylo málo, tak travaj jela o 5 minut dřív (jinak interval 15 minut) a tou další už bych to nestihnul, tak jsem se musel proběhnout, ale stihnul jsem ten vlak co jsem chtěl (20:04). Další jede až za hodinu a byl by to asi poslední.
Při jízdě tramvají to není úplně jednoduché, zastávky jsou jako klasicky na znamení, takže když jsem viděl něco zajímavého, tak byla zastávky většinou hodně daleko, nebo o chvíli předtím a projeli jsme ji... Na tohle se auto opravdu hodí.
Celkově super výlet, škoda že jsem nevstal dřív a nestihnul i holandskou část, ale myslím si že se na tu severní polovinu, i s jízdou trajektem, ještě podívám :-)
----- 26.5. --------
přidal jsem odkaz na fotky:
http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/20100520_-_Kusttram_-_pobrezni_tramvaj_a_Francie/
neděle 16. května 2010
Party time
Blíží se konec semestru, organizované erasmácké akce začínají být výrazně prázdnější - prý se studenti musí učit... Já jsem odevzdal všechno, co bylo potřeba, získal první 3 kredity, a čekají mě nejspíš jen 2 zkoušky - datumy zkoušky jsou, na rozdíl od ČR, dané.
V pondělí ESN pořádalo zvláštní druh párty, kdy si měl každý přinést co nejzvláštnější druh nádoby, do které chce natočit pivo zdarma. Nádoba nebyla omezená velikostí, byly jen následující podmínky:
1) musí být možné unést plnou nádobu s pivem v jedné ruce
2) nesmí to mít díry, aby to teklo na podlahu
3) musíte být první člověk s tímhle druhem nádoby
Z toho vyplývá, že aby měl člověk pivo zdarma, tak buď musí být na párty včas, nebo být opravdu originální. Já jsem přijel až někdy ve 12, s velkým igeliťákem v kapse, ale ani jsem nedoufal že bych byl první, což se záhy potvrdilo. Nevadí, dal jsem si pivo za 1EUR, dobrá cena na místní poměry (Palm). Z toho, co přinesli ostatní, se mi nejvíce líbila "bandaska", asi tak 15L, u nás se v ní často převáží/převáželo mléko. Jo, tenhle Erasmák to s ní fakt vychytal, 15L piva zdarma je už docela dost. Vstup do klubu byl jako obvykle zdarma.
Ve čtvrtek přijela Evča, v plánu bylo navštívit nějakou místní disco (ve čtvrtek vstupy zdarma), napsal jsem már Erasmákům tady, jestli nepůjdou taky, nakonec jsme skončili u holek z Polska na pokoji - jako že se "rozpijeme". Ochutnal jsem nějakou nejlevnější vodku, já tvrdý alkohol moc nepiju, takže nemůžu hodnotit. Mimochodem, byl to první tvrdý alkohol od příjezdu do Belgie - což je škoda, protože místní specialita "Jenever" je prý dobrá, takže to určitě musím napravit a alespoň ochutnat. Na disco jsme nakonec ani nedošli, zvolili jsme radši cestu posledním busem (0.45) zpět domů - další jede 5:20.
V sobotu byla v Lovani československá párty, bylo nás tak 15 maximálně, Slováci měli významnou převahu. Abych si vynahradil to, že jsem nepil tvrdý alkohol, tak jsme popíjeli český peprmentový likér (=zelenou) a to ve množství větší než malém. Nakonec jsme si i zazpívali, pochopitelně i obě hymny :) Cestou domů jsme před kolejí našli opuštěný nákupní vozík - takže co může být lepšího než se v 5 ráno ve veselosti vozit v nákupním vozíku před kolejí... :-)
Aby to nevypadalo, že tady pořád jenom chlastáme, byli jsme v sobotu i na dalším výletě na severovýchodě (provincie Limburg) na vřesovištích. Prošli jsme si krásné údolí černého potoka po poválkových chodníčcích, nebo jak se to jmenuje... byli na rozhledně a užívali si krásné přírody. V lese jsme za celou 2h procházku potkali asi 3 lidi.
Cestou na výlet jsme se taky stavovali asi ve 3 pivovarech, které jsem našel na pivní mapě Belgie. Zatímco jeden byl obří, další 2 byly umístěny v rodinných domech, kde byly jen malé cedulky "Brouwerij" = pivovar. Těhlech domovarníků je tu docela dost, vlastně stejně jako u nás, jen s tím rozdílem, že tady se ty jejich piva i stáčejí do lahví, etiketují, a normálně se dají koupit v supermarketu... Asi jako kdybych jel na Zličín do Globusu a mohl si koupit pivo od Franty Vomáčky z Hostivic. Hezké...
Ve čtvrtek jsem si také dal po dešti menší cyklo-výlet, jen tady do Hobokenu k Šeldě. Koupil jsem si totiž cyklo-mapu, a zaujala mě stezka vedoucí skrz řeku, takže přívozem. Loď byla překvapivě velká, krytá, a i ve státní svátek po obědě jelo asi 10 lidí. Jezdí to asi každých 20 minut a hlavně je to zdarma, což bylo fajn. Na druhém břehu jsem si to trochu prohlédl a jel zase zpět, abych stihnul vyzvednout Evču na nádraží. Při návratu jsem taky viděl cyklo-závod v městských ulicích, místní dobrovolní hasiči dělali občerstvení, tak jsem si dal jejich polévku, dobrá a levná. Atmosféra trochu jako u nás :)
V příštích dnech chci trochu cestovat vlakem, přemýšlím nad Madurodamem v Haagu, na Lucemburskem a možná ještě někam na sever Nizozemska, tak uvidíme, jak vyjde počasí :-)
V pondělí ESN pořádalo zvláštní druh párty, kdy si měl každý přinést co nejzvláštnější druh nádoby, do které chce natočit pivo zdarma. Nádoba nebyla omezená velikostí, byly jen následující podmínky:
1) musí být možné unést plnou nádobu s pivem v jedné ruce
2) nesmí to mít díry, aby to teklo na podlahu
3) musíte být první člověk s tímhle druhem nádoby
Z toho vyplývá, že aby měl člověk pivo zdarma, tak buď musí být na párty včas, nebo být opravdu originální. Já jsem přijel až někdy ve 12, s velkým igeliťákem v kapse, ale ani jsem nedoufal že bych byl první, což se záhy potvrdilo. Nevadí, dal jsem si pivo za 1EUR, dobrá cena na místní poměry (Palm). Z toho, co přinesli ostatní, se mi nejvíce líbila "bandaska", asi tak 15L, u nás se v ní často převáží/převáželo mléko. Jo, tenhle Erasmák to s ní fakt vychytal, 15L piva zdarma je už docela dost. Vstup do klubu byl jako obvykle zdarma.
Ve čtvrtek přijela Evča, v plánu bylo navštívit nějakou místní disco (ve čtvrtek vstupy zdarma), napsal jsem már Erasmákům tady, jestli nepůjdou taky, nakonec jsme skončili u holek z Polska na pokoji - jako že se "rozpijeme". Ochutnal jsem nějakou nejlevnější vodku, já tvrdý alkohol moc nepiju, takže nemůžu hodnotit. Mimochodem, byl to první tvrdý alkohol od příjezdu do Belgie - což je škoda, protože místní specialita "Jenever" je prý dobrá, takže to určitě musím napravit a alespoň ochutnat. Na disco jsme nakonec ani nedošli, zvolili jsme radši cestu posledním busem (0.45) zpět domů - další jede 5:20.
V sobotu byla v Lovani československá párty, bylo nás tak 15 maximálně, Slováci měli významnou převahu. Abych si vynahradil to, že jsem nepil tvrdý alkohol, tak jsme popíjeli český peprmentový likér (=zelenou) a to ve množství větší než malém. Nakonec jsme si i zazpívali, pochopitelně i obě hymny :) Cestou domů jsme před kolejí našli opuštěný nákupní vozík - takže co může být lepšího než se v 5 ráno ve veselosti vozit v nákupním vozíku před kolejí... :-)
Aby to nevypadalo, že tady pořád jenom chlastáme, byli jsme v sobotu i na dalším výletě na severovýchodě (provincie Limburg) na vřesovištích. Prošli jsme si krásné údolí černého potoka po poválkových chodníčcích, nebo jak se to jmenuje... byli na rozhledně a užívali si krásné přírody. V lese jsme za celou 2h procházku potkali asi 3 lidi.
Cestou na výlet jsme se taky stavovali asi ve 3 pivovarech, které jsem našel na pivní mapě Belgie. Zatímco jeden byl obří, další 2 byly umístěny v rodinných domech, kde byly jen malé cedulky "Brouwerij" = pivovar. Těhlech domovarníků je tu docela dost, vlastně stejně jako u nás, jen s tím rozdílem, že tady se ty jejich piva i stáčejí do lahví, etiketují, a normálně se dají koupit v supermarketu... Asi jako kdybych jel na Zličín do Globusu a mohl si koupit pivo od Franty Vomáčky z Hostivic. Hezké...
Ve čtvrtek jsem si také dal po dešti menší cyklo-výlet, jen tady do Hobokenu k Šeldě. Koupil jsem si totiž cyklo-mapu, a zaujala mě stezka vedoucí skrz řeku, takže přívozem. Loď byla překvapivě velká, krytá, a i ve státní svátek po obědě jelo asi 10 lidí. Jezdí to asi každých 20 minut a hlavně je to zdarma, což bylo fajn. Na druhém břehu jsem si to trochu prohlédl a jel zase zpět, abych stihnul vyzvednout Evču na nádraží. Při návratu jsem taky viděl cyklo-závod v městských ulicích, místní dobrovolní hasiči dělali občerstvení, tak jsem si dal jejich polévku, dobrá a levná. Atmosféra trochu jako u nás :)
V příštích dnech chci trochu cestovat vlakem, přemýšlím nad Madurodamem v Haagu, na Lucemburskem a možná ještě někam na sever Nizozemska, tak uvidíme, jak vyjde počasí :-)
úterý 11. května 2010
Ve škole přituhuje...
V posledních dnech toho bylo do školy opravdu hodně, několik prezentací, napsat nějaké články, měl bych si přečíst i nějakou knížku od nějakého z belgických autorů a něco o ní napsat. Do toho se mi moc nechce, uvažuju na využitím služeb googlu... :)
Jeden z úkolů byl napsat 4-5 tisíc slov na téma "Inženýr jako manažer" - jestli může být i inženýr dobrým manažerem, v kterých odvětvích atd. Dlouho jsem se snažil něco vypotit, nakonec 1600 slov. Výsledkem bylo i se započítáním předchozí dobré prezentace celkově 11 z 20, takže známka E. Hlavně že jsem prospěl. Celkově je skoro celé studiom pořád o nějakých prezentacích, což mi celkem vyhovuje, prezentuju rád. Ostatní, včetně učitelů, mi říkají že moje prezentační schopnosti jsou výborný, sám ale cítím že mám pořád problémy s angličtinou. I když už jsem se naučil mluvit dobře, pořád mám problémy se slovní zásobou, a často se zadrhnu a musím to nějak okecávat. Celý problém je v dabování filmů a seriálů u nás v televizi, na čemž jsme se shodli se Tobiaszem z Německa, kde taky mají všechno dabované. V ostatních státech (včetně Belgie) je naprostá většina zahraničních pořadů v originálním znění - většinou angličtina - a jen s titulkama. To se to pak učí jednoduše...
Během května budeme mít od školy ještě exkurze do přístavu (2. největší v Evropě), Gentu a Brusselu. Minulá exkurze, do antwerpského pivovaru De Koninck, dopadla zajímavě :-) Šla s námi i Evča, sraz byl před školou v Hobokenu, nebo před pivovarem. Většina zvolila druhou možnost, takže od školy jel jen Němec s Maďarem, nakonec autem s jedním z učitelů, kteří pivovarskou exkurzi pořádali. V Konincku jsme dostali jedno pivo na rozehřátí, pak bylo trochu kecání... pan "průvodce" působil dojmem buď totálně ožralého člověka, nebo člověka, který má každou chvíli umřít. Mluvil velice pomalu. Pivovarník jak má bejt :-) Pak následovala celkově nezajímavá prohlídka pivovaru, je to jeden z těch menších v Belgii, přesto vše musí probíhat v absolutní čistotě, je řízeno počítačem, a tak jsme se na varny mohli dívat jen skrz sklo. Zaujalo mě, že tady v Belgii se nikde nepije nefiltrované pivo (lidé to nemají prý rádi) a taky že během procesu vaření se přidává chmel jen jednou (zatímco u našich piv se přidává často 2x nebo 3x). Chmel používají pochopitelně žatecký poloraný červeňák :-) I lahvovnu/stáčírnu jsme viděli jen přes sklo z vyhlídky, takže nejzajímavější část odpoledne (začátek byl ve 3) pokračovala až při dalších degustacích v "pivním baru", nebo jak to nazvat. Vyzkoušeli jsme všechny 4 druhy piv, poté exkurze skončila s tím, že kdo má zájem, může jít ještě vedle do pivovarské hospody, kde je to ovšem "za svý" takže bychom si museli platit. S Evčou jsme řekli že na jedno zajdem...
S přibývajícím alkoholem u učitelů to dopadlo trochu jinak a měli jsme zdarma i pivo v hospodě, navíc jsme dostali i jídlo :-) Ven jsme se vypotáceli kolem deváté večer. Evča jela ke mně autem s opilým učitelem (měl v sobě 5 silných piv, měl problémy si sednout na židli v hospodě, ale řídil prej dobře), já jel na kole, vcelku bez problémů, ale cítil jsem to. A to se pilo "na rundy", takže jsem vypil stejně jako ostatních - s tím rozdílem, že já vážím 100kg, takže to na mě tolik nepůsobilo :-)
Nový Číňan, který se přistěhoval místo bývalého Číňana Fuja, má tak zvláštní jméno, že ho nikdo nedokáže vyslovit. Prý mu máme říkat "jů". Holky s ním měly trochu problém s jeho čistotou na záchodě, objevily se tam na zdi nalepené výhružné nápisy "používejte štětku" apod. Pak mi Němky říkali, že to bylo fakt špatný. Číňan pak nalepil malej papírek s nápisem v překladu "my jsme jiní, ale budu se snažit". Od té doby je klid, tak to zabralo. Ještě že používám jinej záchod.
Jinak v domě nic nového, plánuje se nějaké grilování před domem, ale termín ještě není určen a počasí je špatný... V posledních dnech leje a je zima.
Erasmácké párty už nejsou to co bývaly, hospody poloprázdné, ptal jsem se organizátorů - prý zkouškové období, je to každý rok stejné. Jediná skupinka, která se stále drží, a chodí úplně všude, jsou holky z Polska. Já pojedu asi za týden na výlet do Holandska, když bude aspoň trochu kloudně, a přespím v Delftu u Milana. Milanův výlet sem do Antwerp dopadl minule skvěle, byla to asi nejdelší pařba v dosavadním životě, začali jsme v 20.00, Milan odjížděl kolem sedmé ráno vlakem zpátky domů, a já jel rovnou do školy od 8:30. V 10 škola skončila a já byl moc rád, že si můžu jít domů lehnout.
Během května probíhá v Carrefouru akce, že za 2 "multipacky" = 6 malých piv - Leffe je sklenička zdarma, respektiva za basičku (24 malých) jsou 3 skleničky. Basičku jsem si tedy pořídil a máme skleničky, hezké, na nožičce. Sklenička nebyla jediným důvodem, ono to bylo bylo i celkem levné. Krom toho jsem už vyzkoušel všechna piva (asi 50 druhů) které v našem Carrefouru mají, kromě několika Krieků (třešňových) a "stolních piv" - podobná věc jako "stolní víno". Jestli chci dále ochutnávat, budu muset nakupovat v Colruytu, tam je mnohem větší výběr, lepší ceny, ale zase všechna piva mají v balení minimálně po 6. To je smůla... :-)
Z dalších zajímavostí snad už jen to, že jsem byl s mým žlutým kolem na pravidelné "garanční" prohlídce (zdarma), seřídily mi brzdy, přehazovačku, vyměnili baterky v zadním světle. Celkem to trvalo asi 20 minut, mezitím jsem si skočil do čínské čtvrti do supermaketu, kde jsem zakoupil po jednom kusu od japonského, thajského a čínského piva. Thajské silně zklamalo, ostatní jsem nechutnal - zatím.
Jeden z úkolů byl napsat 4-5 tisíc slov na téma "Inženýr jako manažer" - jestli může být i inženýr dobrým manažerem, v kterých odvětvích atd. Dlouho jsem se snažil něco vypotit, nakonec 1600 slov. Výsledkem bylo i se započítáním předchozí dobré prezentace celkově 11 z 20, takže známka E. Hlavně že jsem prospěl. Celkově je skoro celé studiom pořád o nějakých prezentacích, což mi celkem vyhovuje, prezentuju rád. Ostatní, včetně učitelů, mi říkají že moje prezentační schopnosti jsou výborný, sám ale cítím že mám pořád problémy s angličtinou. I když už jsem se naučil mluvit dobře, pořád mám problémy se slovní zásobou, a často se zadrhnu a musím to nějak okecávat. Celý problém je v dabování filmů a seriálů u nás v televizi, na čemž jsme se shodli se Tobiaszem z Německa, kde taky mají všechno dabované. V ostatních státech (včetně Belgie) je naprostá většina zahraničních pořadů v originálním znění - většinou angličtina - a jen s titulkama. To se to pak učí jednoduše...
Během května budeme mít od školy ještě exkurze do přístavu (2. největší v Evropě), Gentu a Brusselu. Minulá exkurze, do antwerpského pivovaru De Koninck, dopadla zajímavě :-) Šla s námi i Evča, sraz byl před školou v Hobokenu, nebo před pivovarem. Většina zvolila druhou možnost, takže od školy jel jen Němec s Maďarem, nakonec autem s jedním z učitelů, kteří pivovarskou exkurzi pořádali. V Konincku jsme dostali jedno pivo na rozehřátí, pak bylo trochu kecání... pan "průvodce" působil dojmem buď totálně ožralého člověka, nebo člověka, který má každou chvíli umřít. Mluvil velice pomalu. Pivovarník jak má bejt :-) Pak následovala celkově nezajímavá prohlídka pivovaru, je to jeden z těch menších v Belgii, přesto vše musí probíhat v absolutní čistotě, je řízeno počítačem, a tak jsme se na varny mohli dívat jen skrz sklo. Zaujalo mě, že tady v Belgii se nikde nepije nefiltrované pivo (lidé to nemají prý rádi) a taky že během procesu vaření se přidává chmel jen jednou (zatímco u našich piv se přidává často 2x nebo 3x). Chmel používají pochopitelně žatecký poloraný červeňák :-) I lahvovnu/stáčírnu jsme viděli jen přes sklo z vyhlídky, takže nejzajímavější část odpoledne (začátek byl ve 3) pokračovala až při dalších degustacích v "pivním baru", nebo jak to nazvat. Vyzkoušeli jsme všechny 4 druhy piv, poté exkurze skončila s tím, že kdo má zájem, může jít ještě vedle do pivovarské hospody, kde je to ovšem "za svý" takže bychom si museli platit. S Evčou jsme řekli že na jedno zajdem...
S přibývajícím alkoholem u učitelů to dopadlo trochu jinak a měli jsme zdarma i pivo v hospodě, navíc jsme dostali i jídlo :-) Ven jsme se vypotáceli kolem deváté večer. Evča jela ke mně autem s opilým učitelem (měl v sobě 5 silných piv, měl problémy si sednout na židli v hospodě, ale řídil prej dobře), já jel na kole, vcelku bez problémů, ale cítil jsem to. A to se pilo "na rundy", takže jsem vypil stejně jako ostatních - s tím rozdílem, že já vážím 100kg, takže to na mě tolik nepůsobilo :-)
Nový Číňan, který se přistěhoval místo bývalého Číňana Fuja, má tak zvláštní jméno, že ho nikdo nedokáže vyslovit. Prý mu máme říkat "jů". Holky s ním měly trochu problém s jeho čistotou na záchodě, objevily se tam na zdi nalepené výhružné nápisy "používejte štětku" apod. Pak mi Němky říkali, že to bylo fakt špatný. Číňan pak nalepil malej papírek s nápisem v překladu "my jsme jiní, ale budu se snažit". Od té doby je klid, tak to zabralo. Ještě že používám jinej záchod.
Jinak v domě nic nového, plánuje se nějaké grilování před domem, ale termín ještě není určen a počasí je špatný... V posledních dnech leje a je zima.
Erasmácké párty už nejsou to co bývaly, hospody poloprázdné, ptal jsem se organizátorů - prý zkouškové období, je to každý rok stejné. Jediná skupinka, která se stále drží, a chodí úplně všude, jsou holky z Polska. Já pojedu asi za týden na výlet do Holandska, když bude aspoň trochu kloudně, a přespím v Delftu u Milana. Milanův výlet sem do Antwerp dopadl minule skvěle, byla to asi nejdelší pařba v dosavadním životě, začali jsme v 20.00, Milan odjížděl kolem sedmé ráno vlakem zpátky domů, a já jel rovnou do školy od 8:30. V 10 škola skončila a já byl moc rád, že si můžu jít domů lehnout.
Během května probíhá v Carrefouru akce, že za 2 "multipacky" = 6 malých piv - Leffe je sklenička zdarma, respektiva za basičku (24 malých) jsou 3 skleničky. Basičku jsem si tedy pořídil a máme skleničky, hezké, na nožičce. Sklenička nebyla jediným důvodem, ono to bylo bylo i celkem levné. Krom toho jsem už vyzkoušel všechna piva (asi 50 druhů) které v našem Carrefouru mají, kromě několika Krieků (třešňových) a "stolních piv" - podobná věc jako "stolní víno". Jestli chci dále ochutnávat, budu muset nakupovat v Colruytu, tam je mnohem větší výběr, lepší ceny, ale zase všechna piva mají v balení minimálně po 6. To je smůla... :-)
Z dalších zajímavostí snad už jen to, že jsem byl s mým žlutým kolem na pravidelné "garanční" prohlídce (zdarma), seřídily mi brzdy, přehazovačku, vyměnili baterky v zadním světle. Celkem to trvalo asi 20 minut, mezitím jsem si skočil do čínské čtvrti do supermaketu, kde jsem zakoupil po jednom kusu od japonského, thajského a čínského piva. Thajské silně zklamalo, ostatní jsem nechutnal - zatím.
neděle 25. dubna 2010
Pivní výlet
2 týdny prázdnin utekly jako voda, téměř každý den jsme cestovali někde, Belgie je ale opravdu malá, takže vlastně není problém dojet kamkoliv za hodinu a půl :) Najezdili jsme asi 2000km, viděli jsme opravdu hodně krásných věcí a máme zážitky na celý život...
Kdybych je měl všechny popisovat, byl by tenhle článek opravdu dlouhý, takže si to dávám jako příslib "do příští pětiletky" a až bude čas, popíšu výlety, rozděleně do více článků.
Tenhle bude ale o sobotním výletu (24.4.), zaměřeném - jak jinak - na belgické pivo a pivovary. Dopoledne jsme se s Evčou vyzvedli autem Evči spolubydlící Štěpánku s kamarádem na nádraží v Berchemu. První výlet byl do centra na klasický sobotní trh (asi 400 stánkařů - náplň "exotické ovoce"). Klasický problém s parkováním v centru způsobil asi 10 minut jezdění "dokola" ale nakonec se nějak zadařilo, na trhu jsme byli jen chvíli a po vymotání-se z města byl první cíl Westmalle, opatství, kde se vaří jedno z mála (asi 7) trapistických piv na světě. Opatství samotné přístupné není, tak jsme si ho alespoň obešli kolem, udělal jsem pár fotek a poseděli jsme v příjemné "pivovarské hospodě" na zahrádce. Třetinka asi 9% piva na prudkém sluníčku udělala svoje a v řízení pokračovala Evča, které vyzkoušela místní nealko-pivo. I já jsem musel uznat, že je dobré - takové kdyby bylo u nás - to by se to jezdilo do hospody autem...
Všechny další pivovary, které jsme plánovali navštívit, ležely v trojúhelníku Antwerpy-Brusel-Gent. Viděli jsme velký pivovar Duvel (8.5%), bohužel ten den zavřeno, protože v neděli byl Den Otevřených Dveří, tak se na to připravovali, pak Palm (tam jsme přijeli pozdě) a nejlepší byl zážitek z minipivovaru Malheur v Buggenhoutu. Tam bylo oficiálně zavřeno také (což bývá u minipivovarů běžné), na recepci ale seděl nějaký mladík, jak jsem později zjistil, jeden ze synů majitele, a učil se. Po mém dotazu, jestli je možné koupit nějaké lahvové (v obchodě jsem ho ještě neviděl) řekl že bohužel obchod má zavřeno, ale může nám dat ochutnat točené...
Dostali jsme tedy ve 4 lidech 4 druhy piv (tuším že 6%, 10%, dubbel 12% a ještě lahvovou 8%), Evča řídila tak si jen cucla, my ostatní jsme si užívali, nakonec jsme dostali ještě jednu "rundu", vše na účet podniku, což bylo mimořádně příjemné - stejně jako atmosféra a pivovarská hospůdka, s výhledem na varny. Předem jsme se domluvili, že prohlídka pivovárku s degustacemi není po dohodě problém, takže ti, co za námi chtějí přijet do Belgie, se můžou těšit :-) Mimochodem, zmínili jsme se, že jsme z ČR, tak obsluhující říkal, že tatínek - majitel pivovárku - byl prvním importérem Plzeňského do Belgie.
Odpolední část výletu byla za námi, večer nás čekal pivní festival v Booischotu, malém městečku asi na půlce mezi Lovaní a Antwerpami. Jeli jsme vlakem, abychom mohli už oba pít. Pivní festival jsme si představovali trochu jinak, asi jako náměstí se spoustou stánků, kde se každý z pivovarů bude prezentovat; ve skutečnosti to bylo VE DVOŘE nějakého domu, kde sídlí jeden ze spolků pro mladé (něco jako Skaut, řekněme...). Asi jako kdyby byl pivní festival u Škopkovejch v Hošticích na dvoře...
Celá akce byla spíš myšlená pro místní "vesničany", kteří se budou nechávat obsluhovat od svých dětiček, takže jsme tam s batohem, zrcadlovkou a mluvící jen anglicky působili jako pěst na oko :) To nakonec vůbec nevadilo, anglicky tu mluví opravdu i děti, na sestaveném jevišti hrála nějaká místní "revival-kapela", pivo se kupovalo za "bony", které se nejdřív daly koupit za peníze - klasika.
Výběr piv byl fantastický, asi 8 točených, dalších 59 lahvových :) Ke každému pivu měli správné sklenice, takže fantastický zážitek. Měl jsem 4 malá piv - vybíral jsem ty, které se nedají koupit v obchodech - ale zatím jsem si o nich nic víc nepřečetl. Domů jsme jeli o půl 10 večer posledním přímým vlakem...
Pondělní večer bude probíhat asi v jiném duchu - přijede na návštěvu spolužák z ČR Milan, místní erasmácká organizace pořádá opět akci - za 12E neomezená konzumace piva. Takže zítra se pojede na kvantitu, ne na kvalitu... :-)
Kdybych je měl všechny popisovat, byl by tenhle článek opravdu dlouhý, takže si to dávám jako příslib "do příští pětiletky" a až bude čas, popíšu výlety, rozděleně do více článků.
Tenhle bude ale o sobotním výletu (24.4.), zaměřeném - jak jinak - na belgické pivo a pivovary. Dopoledne jsme se s Evčou vyzvedli autem Evči spolubydlící Štěpánku s kamarádem na nádraží v Berchemu. První výlet byl do centra na klasický sobotní trh (asi 400 stánkařů - náplň "exotické ovoce"). Klasický problém s parkováním v centru způsobil asi 10 minut jezdění "dokola" ale nakonec se nějak zadařilo, na trhu jsme byli jen chvíli a po vymotání-se z města byl první cíl Westmalle, opatství, kde se vaří jedno z mála (asi 7) trapistických piv na světě. Opatství samotné přístupné není, tak jsme si ho alespoň obešli kolem, udělal jsem pár fotek a poseděli jsme v příjemné "pivovarské hospodě" na zahrádce. Třetinka asi 9% piva na prudkém sluníčku udělala svoje a v řízení pokračovala Evča, které vyzkoušela místní nealko-pivo. I já jsem musel uznat, že je dobré - takové kdyby bylo u nás - to by se to jezdilo do hospody autem...
Všechny další pivovary, které jsme plánovali navštívit, ležely v trojúhelníku Antwerpy-Brusel-Gent. Viděli jsme velký pivovar Duvel (8.5%), bohužel ten den zavřeno, protože v neděli byl Den Otevřených Dveří, tak se na to připravovali, pak Palm (tam jsme přijeli pozdě) a nejlepší byl zážitek z minipivovaru Malheur v Buggenhoutu. Tam bylo oficiálně zavřeno také (což bývá u minipivovarů běžné), na recepci ale seděl nějaký mladík, jak jsem později zjistil, jeden ze synů majitele, a učil se. Po mém dotazu, jestli je možné koupit nějaké lahvové (v obchodě jsem ho ještě neviděl) řekl že bohužel obchod má zavřeno, ale může nám dat ochutnat točené...
Dostali jsme tedy ve 4 lidech 4 druhy piv (tuším že 6%, 10%, dubbel 12% a ještě lahvovou 8%), Evča řídila tak si jen cucla, my ostatní jsme si užívali, nakonec jsme dostali ještě jednu "rundu", vše na účet podniku, což bylo mimořádně příjemné - stejně jako atmosféra a pivovarská hospůdka, s výhledem na varny. Předem jsme se domluvili, že prohlídka pivovárku s degustacemi není po dohodě problém, takže ti, co za námi chtějí přijet do Belgie, se můžou těšit :-) Mimochodem, zmínili jsme se, že jsme z ČR, tak obsluhující říkal, že tatínek - majitel pivovárku - byl prvním importérem Plzeňského do Belgie.
Odpolední část výletu byla za námi, večer nás čekal pivní festival v Booischotu, malém městečku asi na půlce mezi Lovaní a Antwerpami. Jeli jsme vlakem, abychom mohli už oba pít. Pivní festival jsme si představovali trochu jinak, asi jako náměstí se spoustou stánků, kde se každý z pivovarů bude prezentovat; ve skutečnosti to bylo VE DVOŘE nějakého domu, kde sídlí jeden ze spolků pro mladé (něco jako Skaut, řekněme...). Asi jako kdyby byl pivní festival u Škopkovejch v Hošticích na dvoře...
Celá akce byla spíš myšlená pro místní "vesničany", kteří se budou nechávat obsluhovat od svých dětiček, takže jsme tam s batohem, zrcadlovkou a mluvící jen anglicky působili jako pěst na oko :) To nakonec vůbec nevadilo, anglicky tu mluví opravdu i děti, na sestaveném jevišti hrála nějaká místní "revival-kapela", pivo se kupovalo za "bony", které se nejdřív daly koupit za peníze - klasika.
Výběr piv byl fantastický, asi 8 točených, dalších 59 lahvových :) Ke každému pivu měli správné sklenice, takže fantastický zážitek. Měl jsem 4 malá piv - vybíral jsem ty, které se nedají koupit v obchodech - ale zatím jsem si o nich nic víc nepřečetl. Domů jsme jeli o půl 10 večer posledním přímým vlakem...
Pondělní večer bude probíhat asi v jiném duchu - přijede na návštěvu spolužák z ČR Milan, místní erasmácká organizace pořádá opět akci - za 12E neomezená konzumace piva. Takže zítra se pojede na kvantitu, ne na kvalitu... :-)
neděle 28. března 2010
Radosti s místní policií...
V pátek k večeru jsem měl poprvé tu "možnost" kontaktu s místní policií. Jel jsem pro Evču na vlakovou zastávku v městečku Mortsel, jedna z příměstských částí Antwerp. Osobáky ve směru od Lovaně tam zastavují taky, je to asi stejně daleko jako na Berchem, a lépe se tam parkuje.
Přijel jsem asi o 10 minut dříve, zaparkoval, a neuniknul pozornosti policistky v autě. Česká SPZka nejspíš... Vyšetřování - proč tam stojím, jestli tu bydlím, nakonec chtěla vědět moji adresu ve Wilrijku, anglicky sice uměla, ale ulici jsem musel vyťukat na navigaci (žádný doklad se současnou adresou u sebe nevozím). Zkontrolovala to přes vysílačku a vypustila mě dál. Na moji otázku, co jsem udělal, jestli je tam snad zákaz zastavení nebo vjezdu - "musíme se koukat kolem sebe". Asi měla strach, že jedu občíhnout, která vilka by se dala vykrást...
Možná i proto druhý den přijel k nám domů policista (na kole), s formulářem ve vlámštině, a chtěl vidět i můj pokoj. Zkontroloval občanku, část formuláře mi dal, že s tím mám jít do školy. Tak uvidíme, co z toho bude.
Celý víkend jsme zůstali na pokoji, Evča onemocněla, má teploty a rýmu, musí to vyležet...
Přijel jsem asi o 10 minut dříve, zaparkoval, a neuniknul pozornosti policistky v autě. Česká SPZka nejspíš... Vyšetřování - proč tam stojím, jestli tu bydlím, nakonec chtěla vědět moji adresu ve Wilrijku, anglicky sice uměla, ale ulici jsem musel vyťukat na navigaci (žádný doklad se současnou adresou u sebe nevozím). Zkontrolovala to přes vysílačku a vypustila mě dál. Na moji otázku, co jsem udělal, jestli je tam snad zákaz zastavení nebo vjezdu - "musíme se koukat kolem sebe". Asi měla strach, že jedu občíhnout, která vilka by se dala vykrást...
Možná i proto druhý den přijel k nám domů policista (na kole), s formulářem ve vlámštině, a chtěl vidět i můj pokoj. Zkontroloval občanku, část formuláře mi dal, že s tím mám jít do školy. Tak uvidíme, co z toho bude.
Celý víkend jsme zůstali na pokoji, Evča onemocněla, má teploty a rýmu, musí to vyležet...
pátek 26. března 2010
Nic nového pod Sluncem...
Výlet do "Zeelandu" v Holandsku se bohužel nevyvedl, chvíli po přejetí BE-NL hranic (tedy kousek od Antwerp) se nám v autě zaseknul stěrač spolujezdce uprostřed okna(dost lilo), stěrač řidiče do něj narazil a zaseknul se, takže taky nestíral. V odstavném pruhu na dálnici jsem to provizorně "opravil" alespoň tak, abychom dojeli domů, resp. fungoval alespoň stěrač řidiče. Z výletu tedy nebylo nic, navíc jsem měl v týdnu práci s opravou. V servisu chtěli pálku (cca 200E + práce), nakonec jsem to opravil nářadím, co mi půjčil spolubydlící, a stačilo koupit vazelínu. Uvidíme, jak to bude dlouho fungovat. Zatím to stírá lépe než předtím :) Byla to první vážná závada za ty 2 roky a skoro 30000km, co auto mám.
Potom bylo ještě potřeba vyměnit žárovku v zadním světle (brzdovou, prasklo vlákno), Italové to vymysleli tak "kvalitně", že se musí vyndat celé zadní světlo (drží na 3 matkách). Opět půjčení nářadí od spolubydlícího, nákup správné žárovky (nadvakrát), výměna a opětovná montáž světla trvala tak hodinu. Nakonec tedy první závada i druhá "závada" dopadly dobře.
Zbytek týdne utekl jako voda, nic vyjímečného se nestalo. V pondělí pořádala naše erasmácká organizace další z "pravidelných" pondělních párty, mezi 22h-23h mělo být pivo zdarma, tak jsem se tedy jel na kole podívat :) Plánoval jsem návrat někdy po půlnoci, nakonec se to trochu rozjelo, takže zase až po 4h ráno... (ale celkem střízliv). Každopádně v 7 jsem do školy nevstal, a Ekologii jsem vynechal už podruhé. To mi bylo vyčteno vyučujícím, kterého jsem potkal další den ve škole, jako že "to bylo naposledy". Chudák netuší, že zrovna 3 kredity z Ekologie jsou mi celkem ukradené, a nechci si kazit pobyt tím, že někdo vymyslel školu na úterní ráno, když v pondělí večer jsou erasmácké párty :D No ale pro příště se tedy budu snažit tam dojít. I tentokrát jsem měl snahu, ale nešlo to...
Ve středu pořádaly spolubydlící - Němky - menší párty - možná spíš společnou večeři - dole v kuchyni. Kromě spolubydlících byly asi další 2-3 "germánky", 5-6 Belgičanek, nakonec se připojili i 2 kluci (Belgičani). Já jsem se neúčastnil, s tím, že jim nechci kazit jejich povídání v Holandštině, navíc jsem potřeboval udělat i něco do školy. Někdy kolem 22h jsem si šel do kuchyně vařit kafe, většina byla "v náladě" a už si se mnou i povídali v angličtině, a byl jsem "pozván" na nějakou veterinářskou párty (většina jich studuje veterinu na UNI Antwerpen), protože jim už došlo víno a musejí pokračovat jinde (kousek od našeho domu). To už jsem se tady nechal ukecat :D. Veterinu tu nejspíš studují spíš holky, protože kluků tam moc nebylo. Pivo bylo zdarma (zn. Jupiler), dal jsem si 4 (třetinky) a už jsme odjížděli, holky prý musejí spát... Ale bylo to fajn.
Objevil jsem polský obchod nedaleko od školy, zajímavé je, že tam mají polský chléb (opravdu vyráběný v Polsku), a vychází levněji než belgický. Proč to píšu - už jsem dostal chuť na ten český, a polský vypadá na pohled úplně stejně. Krom toho jsem si koupil i polské pivo, chutnalo.
O víkendu udělám asi "okruh" Antwerpy-Brusel-Antwerpy-Lovaň-Antwerpy.
Ve škole mě čeká poslední týden, pak jsou 2 týdny velikonočních prázdnin. Někteří spolužáci odlétají domů, nětkeří zůstávají. Párty pro Erasmáky se budou pořádat prázdniny-neprázdniny. Místní organizace ESN (Erasmus student network) je opravdu dobrá a "stará" se o nás dobře. Kupříkladu dnes je "pro kluky" návštěva 2 strip-klubů, v ceně 4 piva, cena 8E.
Potom bylo ještě potřeba vyměnit žárovku v zadním světle (brzdovou, prasklo vlákno), Italové to vymysleli tak "kvalitně", že se musí vyndat celé zadní světlo (drží na 3 matkách). Opět půjčení nářadí od spolubydlícího, nákup správné žárovky (nadvakrát), výměna a opětovná montáž světla trvala tak hodinu. Nakonec tedy první závada i druhá "závada" dopadly dobře.
Zbytek týdne utekl jako voda, nic vyjímečného se nestalo. V pondělí pořádala naše erasmácká organizace další z "pravidelných" pondělních párty, mezi 22h-23h mělo být pivo zdarma, tak jsem se tedy jel na kole podívat :) Plánoval jsem návrat někdy po půlnoci, nakonec se to trochu rozjelo, takže zase až po 4h ráno... (ale celkem střízliv). Každopádně v 7 jsem do školy nevstal, a Ekologii jsem vynechal už podruhé. To mi bylo vyčteno vyučujícím, kterého jsem potkal další den ve škole, jako že "to bylo naposledy". Chudák netuší, že zrovna 3 kredity z Ekologie jsou mi celkem ukradené, a nechci si kazit pobyt tím, že někdo vymyslel školu na úterní ráno, když v pondělí večer jsou erasmácké párty :D No ale pro příště se tedy budu snažit tam dojít. I tentokrát jsem měl snahu, ale nešlo to...
Ve středu pořádaly spolubydlící - Němky - menší párty - možná spíš společnou večeři - dole v kuchyni. Kromě spolubydlících byly asi další 2-3 "germánky", 5-6 Belgičanek, nakonec se připojili i 2 kluci (Belgičani). Já jsem se neúčastnil, s tím, že jim nechci kazit jejich povídání v Holandštině, navíc jsem potřeboval udělat i něco do školy. Někdy kolem 22h jsem si šel do kuchyně vařit kafe, většina byla "v náladě" a už si se mnou i povídali v angličtině, a byl jsem "pozván" na nějakou veterinářskou párty (většina jich studuje veterinu na UNI Antwerpen), protože jim už došlo víno a musejí pokračovat jinde (kousek od našeho domu). To už jsem se tady nechal ukecat :D. Veterinu tu nejspíš studují spíš holky, protože kluků tam moc nebylo. Pivo bylo zdarma (zn. Jupiler), dal jsem si 4 (třetinky) a už jsme odjížděli, holky prý musejí spát... Ale bylo to fajn.
Objevil jsem polský obchod nedaleko od školy, zajímavé je, že tam mají polský chléb (opravdu vyráběný v Polsku), a vychází levněji než belgický. Proč to píšu - už jsem dostal chuť na ten český, a polský vypadá na pohled úplně stejně. Krom toho jsem si koupil i polské pivo, chutnalo.
O víkendu udělám asi "okruh" Antwerpy-Brusel-Antwerpy-Lovaň-Antwerpy.
Ve škole mě čeká poslední týden, pak jsou 2 týdny velikonočních prázdnin. Někteří spolužáci odlétají domů, nětkeří zůstávají. Párty pro Erasmáky se budou pořádat prázdniny-neprázdniny. Místní organizace ESN (Erasmus student network) je opravdu dobrá a "stará" se o nás dobře. Kupříkladu dnes je "pro kluky" návštěva 2 strip-klubů, v ceně 4 piva, cena 8E.
sobota 20. března 2010
Události posledních dnů
Za posledních pár dní se stalo pár (pro mě) zajímavých věcí, které stojí za zveřejnění :-)
Ve středu se konala "Erasmus Orgasmus" párty pro erasmácké studenty, v celkem velkém "kulturním sále", vstup 5E, začátek 23h, striptérky, pivo za 1.50, slibná akce... Od 22h bylo v "De Prof", erasmácké standardní hospodě "rozpití" před akcí. Díky krásným cca 18°C (přes noc 13°C) jsem vyjel na kole, jelo se ale hezky, a tak jsem měl nějakých 20 minut náskok.
Mimochodem, to by člověk neřekl, jak místní vítr dokáže změnit čas jízdy... když fouká do zad, tak to, co normálně jedu 25-30, ujedu za 15, když fouká protisměrně, tak mi to trvá třeba 50.
Díky náskoku jsem se rozhodnul pro trochu jinou trasu, kterou ještě neznám - a potkal jsem hospodu s logem Pilsner Urquell... To jsem neodolal a zašel na jednu třetinku (točená, O.3 za 2E odpovídá ceně belgických piv). Konečně jsme měl srovnání s zhodnotil jsem, že Češi umí přecijen plzeňský typ piv lépe (i když zrovna P-U moc rád nemám)
V hospodě skoro nikdo nebyl, za barem poloopilá Irka, od které jsem nakonec získal čepici Guiness - zeleno-černo-bílá, kterou lidi nosí na "den svatého Patrika" - St. Patrics day. Což bylo zrovna ve středu :-) Čepici jsem si vzal, v podstatě jsem nechtěl urazit...
V DeProf jsem se setkal se spolužáky (byli jsme domluvení), pořadatelé překvapili soudkem výborného antwerpského piva De Koninck zdarma (stihnul jsem 3x0.25L), a ve 23h byl přesun na samotnou disco. Kolo jsem měl zaparkované pár minut pěšky odtamtud, na náměstí u stojanů, když jsem pro ně šel, zajali mě spolužáci s tím, že ještě chvíli pokecáme na tom náměstí. No, zůstali jsme tam až do půl druhé (ráno), občas jsme si došli do večerky pro plechovku piva, a kecali a kecali.
Takže na disco jsem došel už po striptízu, kterej prej stejně nestál za nic a mám bejt rád, že jsem tam nebyl :-) Cestou jsem si, posilněn alkoholem, obléknul tu čepici, a to se nakonec jako ukázalo jako super tah :) Na disco jsem byl za hvězdu, fotilo se se mnou snad 50 holek, poznal jsem spoustu Erasmáků, spousta lidí chtěla čepici půjčit, a ještě mi za to někteří koupili pivo :-)
Nakonec jsem si skvěle zatancoval, večer jsem zakončil tím, že jsem prodal svoji čepici náhodnému opilci za 10E. Nabízel jsem mu ji zdarma, ale trval na tom, že ji chce koupit... Nojo, no :) Příjezd domů asi v 6 ráno, běžný konec místních párty.
Cestou domů jsem se alespoň provětral - a díky tomu, že jsem po půlnoci už moc nepil, byl jsem ráno střízlivej. To se hodilo, když jsem se náhodou v 9:30 probudil (budík jsem prospal), v 9:45 byl začátek exkurze kousek za městem. Autem jsem to stihnul akorát :-) Exkurze byla v Alfacanu, což je něco jako Filmová studia Barrandov. Viděli jsme natáčecí studia televizí, přenosové vozy, ... Úplně výborný.
V sobotu byl ve škole Den Otevřených Dveří, já a několik Erasmáků jsme byli "vybráni", abychom tam 3 hodiny poskakovali a "dělali, že něco děláme". Celou dobu jsem tedy byl na Internetu, prohodil pár slov s 2 lidma, a několikrát navštívil naší restauraci (resp. menzu), kde bylo jídlo i pití (ano, i různé druhy piv) zdarma. Nakonec dorazila i Evča a taky zaplnila svůj žaludek :-) Za celou tu opičárnu dostanu ještě lístek do kina, který normálně stojí 12E. No neberte to...
Večer přijela z Lovaně i kamarádka Štěpánka, zítra vyjíždíme na výlet do Holandska, tak se moc těšíme... Dnes na antwerpském trhu (mimochodem, fakt skvělém) Evča nakoupila trochu malých chobotniček, tak jsme ochutnali... s nejlevnějším šumivým vínem (je v pohodě), a když víno došlo, tak jsme načali pivo "Dubuisson Bush", které se na etiketě pyšní nápisem "nejsilněšjí belgické pivo". Má 12% alkoholu, ale moc to na chuti znát není. Dobré... Půjdeme spát, abychom byli zítra fit.
Ve středu se konala "Erasmus Orgasmus" párty pro erasmácké studenty, v celkem velkém "kulturním sále", vstup 5E, začátek 23h, striptérky, pivo za 1.50, slibná akce... Od 22h bylo v "De Prof", erasmácké standardní hospodě "rozpití" před akcí. Díky krásným cca 18°C (přes noc 13°C) jsem vyjel na kole, jelo se ale hezky, a tak jsem měl nějakých 20 minut náskok.
Mimochodem, to by člověk neřekl, jak místní vítr dokáže změnit čas jízdy... když fouká do zad, tak to, co normálně jedu 25-30, ujedu za 15, když fouká protisměrně, tak mi to trvá třeba 50.
Díky náskoku jsem se rozhodnul pro trochu jinou trasu, kterou ještě neznám - a potkal jsem hospodu s logem Pilsner Urquell... To jsem neodolal a zašel na jednu třetinku (točená, O.3 za 2E odpovídá ceně belgických piv). Konečně jsme měl srovnání s zhodnotil jsem, že Češi umí přecijen plzeňský typ piv lépe (i když zrovna P-U moc rád nemám)
V hospodě skoro nikdo nebyl, za barem poloopilá Irka, od které jsem nakonec získal čepici Guiness - zeleno-černo-bílá, kterou lidi nosí na "den svatého Patrika" - St. Patrics day. Což bylo zrovna ve středu :-) Čepici jsem si vzal, v podstatě jsem nechtěl urazit...
V DeProf jsem se setkal se spolužáky (byli jsme domluvení), pořadatelé překvapili soudkem výborného antwerpského piva De Koninck zdarma (stihnul jsem 3x0.25L), a ve 23h byl přesun na samotnou disco. Kolo jsem měl zaparkované pár minut pěšky odtamtud, na náměstí u stojanů, když jsem pro ně šel, zajali mě spolužáci s tím, že ještě chvíli pokecáme na tom náměstí. No, zůstali jsme tam až do půl druhé (ráno), občas jsme si došli do večerky pro plechovku piva, a kecali a kecali.
Takže na disco jsem došel už po striptízu, kterej prej stejně nestál za nic a mám bejt rád, že jsem tam nebyl :-) Cestou jsem si, posilněn alkoholem, obléknul tu čepici, a to se nakonec jako ukázalo jako super tah :) Na disco jsem byl za hvězdu, fotilo se se mnou snad 50 holek, poznal jsem spoustu Erasmáků, spousta lidí chtěla čepici půjčit, a ještě mi za to někteří koupili pivo :-)
Nakonec jsem si skvěle zatancoval, večer jsem zakončil tím, že jsem prodal svoji čepici náhodnému opilci za 10E. Nabízel jsem mu ji zdarma, ale trval na tom, že ji chce koupit... Nojo, no :) Příjezd domů asi v 6 ráno, běžný konec místních párty.
Cestou domů jsem se alespoň provětral - a díky tomu, že jsem po půlnoci už moc nepil, byl jsem ráno střízlivej. To se hodilo, když jsem se náhodou v 9:30 probudil (budík jsem prospal), v 9:45 byl začátek exkurze kousek za městem. Autem jsem to stihnul akorát :-) Exkurze byla v Alfacanu, což je něco jako Filmová studia Barrandov. Viděli jsme natáčecí studia televizí, přenosové vozy, ... Úplně výborný.
V sobotu byl ve škole Den Otevřených Dveří, já a několik Erasmáků jsme byli "vybráni", abychom tam 3 hodiny poskakovali a "dělali, že něco děláme". Celou dobu jsem tedy byl na Internetu, prohodil pár slov s 2 lidma, a několikrát navštívil naší restauraci (resp. menzu), kde bylo jídlo i pití (ano, i různé druhy piv) zdarma. Nakonec dorazila i Evča a taky zaplnila svůj žaludek :-) Za celou tu opičárnu dostanu ještě lístek do kina, který normálně stojí 12E. No neberte to...
Večer přijela z Lovaně i kamarádka Štěpánka, zítra vyjíždíme na výlet do Holandska, tak se moc těšíme... Dnes na antwerpském trhu (mimochodem, fakt skvělém) Evča nakoupila trochu malých chobotniček, tak jsme ochutnali... s nejlevnějším šumivým vínem (je v pohodě), a když víno došlo, tak jsme načali pivo "Dubuisson Bush", které se na etiketě pyšní nápisem "nejsilněšjí belgické pivo". Má 12% alkoholu, ale moc to na chuti znát není. Dobré... Půjdeme spát, abychom byli zítra fit.
pondělí 15. března 2010
Teplé počasí
Jen krátká zpráva o tom, jaké je tu počasí :-) V těchto dnech kolem +8°C, noc tak +3°C, většinou pod mrakem, déšť už jsem pár dní neviděl. Za pár dní se má ale oteplovat, a zatím předpověď mluví o +14°C/+9°C (den/noc), slunečno. Konečně dobrá zpráva! Hned se bude na kole jezdit veseleji. Snad se to dostane i do ČR...
Jestli mě teď něco trápí, tak jsou to předvolební průzkumy a řeči některých politiků o tiché podpoře vlády od KSČM, které silně oslabují můj stesk po ČR. Ale ne, že by to tady bylo lepší...
Jestli mě teď něco trápí, tak jsou to předvolební průzkumy a řeči některých politiků o tiché podpoře vlády od KSČM, které silně oslabují můj stesk po ČR. Ale ne, že by to tady bylo lepší...
Davis Cup v Bree
Před týdnem, o víkendu kolem 5.3.2010 se tu hrál Davis Cup (tenis) Belgie vs. ČR. Věděl jsem o tom už několik měsíců před odjezdem do Belgie, tak jsem se moc těšil že podpořím český tým. Lístky šly objednat po internetu, vstupné 20EUR/den nebo 40EUR/celý víkend bylo rozumné. Objednával jsem vstupenky 9 dní před plánovaným odjezdem (jen pro páteční dvouhry), doručení bylo poštou. Nějak tu hodně lidem důvěřují - u lístků v hodnodě cca 1500,- Kč vůbec nenabízeli doručení "doporučeně", nebo jak to říct - prostě jen běžným dopisem. Už jsem byl částečně smířený s tím, že je někdo ukradnul a na tenis nepojedem - nakonec přecejen přišly, ve středu, 7 dní po zaplacení (kartou=okamžitě), 2 dny před odjezdem.
Na tenis s námi jela kromě mě, Evči, taťky, který přijel vlakem z ČR a zůstal pár dní u mně na návštěvě, ještě kamarádka Marcela, jedna z Češek tady v Antwerpách. Cesta do městečka Bree (asi 100km východně od Antwerp) probíhala v klidu (autem), jen v centru Antwerp jsme trochu bloudili. Kombinace neznačené objížďky hlavní výpadovky na východ se špatnými mapami v navigaci (většinu jednosměrem v centru ukazuje obráceně = nepoužitelná - asi došlo k nějaké změně velmi nedávno - mapy mám "prý aktuální") byla složitá. Nakonec orientační smysl zafungoval a nějak jsem se vymotal s celkem dobrou bilancí - zpoždění jen 15 minut a jen jedno "vyzvonění" od tramvaje. Nejspíš jsme neprojeli ani žádným zákazem... Úspěch :)
V Bree jsme nejdřív zajeli do haly za městem, Marcela si koupila lístek (vyprodáno nebylo), pak zpět do centra do Colruytu na nákup. V Colruytu bývají ochutnávky, kde si člověk může natočit/nabírat/vzít sám. Měl jsem bílé víno, kafe, čokoládu a možná ještě něco. Taťka tam potkal známé z (českého) tenisu, což působilo vtipně ("Láďo, co ty tady?"). Měli jsme dost časovou rezervu, prohlídli jsme si páteční trh (cetky, cetky, zelenina, cetky), taťka poprvé ochutnal pravé belgické hranolky (chutnaly a bylo jich dost). Do haly jsme pronesli v batohu udělané tousty i nakoupené plechovky s pivem bez problémů, nikdo nekontroloval :-)
V hale jsme si vybrali místo asi 4 řady nad skalními českými fanoušky, kteří jezdí s DavisCupovým týmem pravidelně, mají bubny, činely, a dělají atmosféru. V Belgii na to evidentně zvyklí nejsou, Belgičani si "kvůli hluku" poposedávali dál, díky čemuž jsme byli skoro všichni Češi na jednom místě. Atmosféra skvělá. Marcela vzala i českou vlajku (mě to při odjezdu z ČR nenapadlo - zásadní chyba). Fanděním jsme měli převahu, Belgičané se to snažili dorovnat tím, že do hlediště poslali asi 3 skupinky předškolních dětí (výlet ze školky...).
Tenis i atmosféru jsme si užili, udělal jsme pár hezkých fotek pro vzpomínku... pro mě to předčilo očekávání! Cesta zpět byla horší, lilo jako z konve, šero a plná dálnice, ale do Antwerp jsme dojeli v pořádku.
Na tenis s námi jela kromě mě, Evči, taťky, který přijel vlakem z ČR a zůstal pár dní u mně na návštěvě, ještě kamarádka Marcela, jedna z Češek tady v Antwerpách. Cesta do městečka Bree (asi 100km východně od Antwerp) probíhala v klidu (autem), jen v centru Antwerp jsme trochu bloudili. Kombinace neznačené objížďky hlavní výpadovky na východ se špatnými mapami v navigaci (většinu jednosměrem v centru ukazuje obráceně = nepoužitelná - asi došlo k nějaké změně velmi nedávno - mapy mám "prý aktuální") byla složitá. Nakonec orientační smysl zafungoval a nějak jsem se vymotal s celkem dobrou bilancí - zpoždění jen 15 minut a jen jedno "vyzvonění" od tramvaje. Nejspíš jsme neprojeli ani žádným zákazem... Úspěch :)
V Bree jsme nejdřív zajeli do haly za městem, Marcela si koupila lístek (vyprodáno nebylo), pak zpět do centra do Colruytu na nákup. V Colruytu bývají ochutnávky, kde si člověk může natočit/nabírat/vzít sám. Měl jsem bílé víno, kafe, čokoládu a možná ještě něco. Taťka tam potkal známé z (českého) tenisu, což působilo vtipně ("Láďo, co ty tady?"). Měli jsme dost časovou rezervu, prohlídli jsme si páteční trh (cetky, cetky, zelenina, cetky), taťka poprvé ochutnal pravé belgické hranolky (chutnaly a bylo jich dost). Do haly jsme pronesli v batohu udělané tousty i nakoupené plechovky s pivem bez problémů, nikdo nekontroloval :-)
V hale jsme si vybrali místo asi 4 řady nad skalními českými fanoušky, kteří jezdí s DavisCupovým týmem pravidelně, mají bubny, činely, a dělají atmosféru. V Belgii na to evidentně zvyklí nejsou, Belgičani si "kvůli hluku" poposedávali dál, díky čemuž jsme byli skoro všichni Češi na jednom místě. Atmosféra skvělá. Marcela vzala i českou vlajku (mě to při odjezdu z ČR nenapadlo - zásadní chyba). Fanděním jsme měli převahu, Belgičané se to snažili dorovnat tím, že do hlediště poslali asi 3 skupinky předškolních dětí (výlet ze školky...).
Tenis i atmosféru jsme si užili, udělal jsme pár hezkých fotek pro vzpomínku... pro mě to předčilo očekávání! Cesta zpět byla horší, lilo jako z konve, šero a plná dálnice, ale do Antwerp jsme dojeli v pořádku.
Cestování po Belgii vlakem
Po počátečním nadšení z prvních jízd vlakem se dostavilo menší vystřízlivění. To, že jsem ze začátku narážel na lepší vlakové soupravy byla asi náhoda, většinou jezdím něčím, co se dá čistotou interiéru přirovnat k běžným vozům ČD. Co mi hodně vadí je menší místo pro nohy, když někdo sedí naproti "na čtyřce", je občas problém se nedotýkat, a zároveň nesedět křečovitě. Na druhou stranu tu i osobáky jezdí odhadem tak 140km/h a cesta ubíhá.
Cestou k Evče do Lovaně jezdí v pátek Antwerpy - Lovaň i vlaky InterCity (u nás asi "rychlík"), InterRegio ("spěšňák"), při zpáteční cestě v neděli jen "L" (osobák). Oceňuji, že tu mají papírové jízdní řády, vyvěšené ve vývěskách na nádražích, rozdělené na "pondělí-pátek" a "sobota-neděle-svátek". Orientuje se v tom mnohem lépe než u nás, kdy se člověk musí podívat do vysvětlivek "Jede jen v 1-5, 7, 15.5., 23.6....). Vlaky tu obecně jezdí hodně plné, a to nejezdím osobáky ve špičce, navážející pracující do měst. S tím částečně souvisí i to, že jich tu jezdí hodně a často.
Na nádraží bývá super informační systém, před vstupem na každé nástupiště je LCD obrazovka ukazující příští odjezdy. Vlaky se tu střídají doslova jak na běžícím páse, vlak přijede, nabere cestující a ihned odjíždí - žádné čekání 10 minut jako v ČR na větších nádražích. Vlaky na sebe nijak nečekají, ani pár minut - při zpoždění jednoho z nich...
Už jsem i jednou nasednul na špatný vlak - při odjezdu z Antwerpy-Berchem, okrajového nádraží, významem asi jako Praha-Smíchov, jsem došel na nástupiště 7, vlak IC směr Lovaň, odjezd za 3 minuty... Za 3 minuty přijel vlak, stejná souprava jako minule, nastoupil jsem, a dojel jsem... do Turnhoutu - úplně na druhou stranu :-) Koupil jsem si znovu lístek Turnhout-Lovaň a znovu se nepovedlo, dojel jsem do Bruselu. Odtamtud už jsem cestu naštěstí teoreticky znal (předtím jsem věděl, že jsem v Turnhoutu, ale bez mapy jsem ani netušil, na které straně Belgie to je). Takže nakonec jsem dojel "jen" o 2 hodiny později (a o 4EUR dráž).
Při odjezdu z Bruselu do Lovaně jsem zase málem nastoupil do špatného vlaku a uvědomil si, proč se mi to stalo předtím v Antwerpách - tady se při jakémkoliv zpoždění jiného vlaku může stát, že ten váš přehodí na jiné nástupiště. V Antwerpách něco hlásili, jenže já tomu nerozuměl... vše se děje hrozně rychle - 3 minuty před odjezdem správný nápis, a pak odjíždíte ve špatném vlaku. Jediná možnost je tedy kontrolovat informační systémy každou minutu, a hlavně před příjezdem vlaku. V Bruselu mě zachránilo to, že vlak směr Lovaň, který přemístili jinam, jede zároveň na letiště - a tak tu změnu nahlásili i v angličtině... Po vyprávění historky rodičům jsem nejdřív od taťky slyšel "syn nádražáka a ztratí se", taťka to ale po návštěvě tady přehodnotil a uznal, že je to tu hodně pomotaný - což mě potěšilo, nejsem tak blbej :)
Obecně je tu cestování vlakem docela drahé, hlavně na kratší vzdálenosti a pro jednorázové cesty. I mě se s 50% slevou na vlak víc vyplatí jet do Lovaně autem (tedy když počítám jen benzín, což není úplně přesné). Na druhou stranu, Evča si zařídila na Lovaň-Antwerpy-Lovaň nějakou kartičku (obdobné naší oranžové kartičce na slevu v BUS a vlacích pro studenty) a teď jezdí "skoro zadarmo". Jedna jízda vyjde snad na necelé EURo...
Ještě jsem tu neviděl žádnou jízdu historického vlaku - docela by mě jejich počátky železnice zajímaly. Budu to muset zkontrolovat na internetu :-)
Cestou k Evče do Lovaně jezdí v pátek Antwerpy - Lovaň i vlaky InterCity (u nás asi "rychlík"), InterRegio ("spěšňák"), při zpáteční cestě v neděli jen "L" (osobák). Oceňuji, že tu mají papírové jízdní řády, vyvěšené ve vývěskách na nádražích, rozdělené na "pondělí-pátek" a "sobota-neděle-svátek". Orientuje se v tom mnohem lépe než u nás, kdy se člověk musí podívat do vysvětlivek "Jede jen v 1-5, 7, 15.5., 23.6....). Vlaky tu obecně jezdí hodně plné, a to nejezdím osobáky ve špičce, navážející pracující do měst. S tím částečně souvisí i to, že jich tu jezdí hodně a často.
Na nádraží bývá super informační systém, před vstupem na každé nástupiště je LCD obrazovka ukazující příští odjezdy. Vlaky se tu střídají doslova jak na běžícím páse, vlak přijede, nabere cestující a ihned odjíždí - žádné čekání 10 minut jako v ČR na větších nádražích. Vlaky na sebe nijak nečekají, ani pár minut - při zpoždění jednoho z nich...
Už jsem i jednou nasednul na špatný vlak - při odjezdu z Antwerpy-Berchem, okrajového nádraží, významem asi jako Praha-Smíchov, jsem došel na nástupiště 7, vlak IC směr Lovaň, odjezd za 3 minuty... Za 3 minuty přijel vlak, stejná souprava jako minule, nastoupil jsem, a dojel jsem... do Turnhoutu - úplně na druhou stranu :-) Koupil jsem si znovu lístek Turnhout-Lovaň a znovu se nepovedlo, dojel jsem do Bruselu. Odtamtud už jsem cestu naštěstí teoreticky znal (předtím jsem věděl, že jsem v Turnhoutu, ale bez mapy jsem ani netušil, na které straně Belgie to je). Takže nakonec jsem dojel "jen" o 2 hodiny později (a o 4EUR dráž).
Při odjezdu z Bruselu do Lovaně jsem zase málem nastoupil do špatného vlaku a uvědomil si, proč se mi to stalo předtím v Antwerpách - tady se při jakémkoliv zpoždění jiného vlaku může stát, že ten váš přehodí na jiné nástupiště. V Antwerpách něco hlásili, jenže já tomu nerozuměl... vše se děje hrozně rychle - 3 minuty před odjezdem správný nápis, a pak odjíždíte ve špatném vlaku. Jediná možnost je tedy kontrolovat informační systémy každou minutu, a hlavně před příjezdem vlaku. V Bruselu mě zachránilo to, že vlak směr Lovaň, který přemístili jinam, jede zároveň na letiště - a tak tu změnu nahlásili i v angličtině... Po vyprávění historky rodičům jsem nejdřív od taťky slyšel "syn nádražáka a ztratí se", taťka to ale po návštěvě tady přehodnotil a uznal, že je to tu hodně pomotaný - což mě potěšilo, nejsem tak blbej :)
Obecně je tu cestování vlakem docela drahé, hlavně na kratší vzdálenosti a pro jednorázové cesty. I mě se s 50% slevou na vlak víc vyplatí jet do Lovaně autem (tedy když počítám jen benzín, což není úplně přesné). Na druhou stranu, Evča si zařídila na Lovaň-Antwerpy-Lovaň nějakou kartičku (obdobné naší oranžové kartičce na slevu v BUS a vlacích pro studenty) a teď jezdí "skoro zadarmo". Jedna jízda vyjde snad na necelé EURo...
Ještě jsem tu neviděl žádnou jízdu historického vlaku - docela by mě jejich počátky železnice zajímaly. Budu to muset zkontrolovat na internetu :-)
pondělí 8. března 2010
Ohlednutí za prvními 2 týdny školy
Mám za sebou první 2 týdny pravidelné školní docházky na KdG Hogeschool Antwerpen, tak se pokusím shrnout, co se dělo.
Kurz Communication & Management for Engineers se skládá z 10 předmětů, po 3 kreditech. Kredit (prý) odpovídá strávení cca 30 hodin času. Takže na 3-kreditový předmět by se měl člověk připravovat tak 75-90 hodin. Nevím, jak to bude reálně vyžadováno/kontrolováno, každopádně úkolů máme celkem hodně. Studium na ČVUT, kdy člověk občas zajde do školy a občas něco udělá, je spíš podobné prázdninám :-) A to se jedná o Hogeschool, ne University - trochu by se to dalo přirovnat k naším VOŠkám možná. Takže mám pořád co dělat.
22.2., první oficiální školní den, žádná výuka nebyla. Jen jsme se sešli v "zasedačce", seznámili se mezi sebou, s vyučujícími, následovala volná zábava s plnou ledničkou nápojů ke konzumaci, včetně piva. Ta byla asi po hodině ukončena (i když pivo ještě bylo a povídat si bylo stále co). Domluvili jsme se se spolužáky, že se sejdeme večer v erasmácké hospodě, což se stalo.
Dostali jsme také rozvrh hodin, nedá se úplně říct, kdy mám jaké předměty a jak mám volno, protože je každý týden trochu jiný. Snad se dá říct jen "nemám žádný den volno". Počet hodin za týden v průběhu semestru trochu sleduje Gaussovu křivku, takže někdy za 3-4 týdny bude špička, kdy budu chodit do školy každý den. V květnu a červnu je naopak školy už dost málo, dokonce to vypadá na pondělí-středa po 1 cvičení, čtvrtek výlet, pátek jen konzultace k semestrálkám. Na to se těším.
Na stejný kurz jako já chodí dalších 9 erasmáků - Berlíňan, Budapešťan, 2x Španělsko (Valencie, kluk a holka), a překvapivě 5x Bulharsko. Bulharů je tu hodně, mají i vlastní obchody v centru Antwerp.
Přístup vyučujících se liší, někdo nás bere jako Erasmáky, kteří přijeli na výlet, a podle toho od nás očekává, jiný máš vyšší nároky, stejné jako na místní studenty. Některé z kurzů máme spojené s Belgičany, kteří musí asi část studia absolvovat v angličtině. Už od prvního týdne toho mám celkem dost na práci. Skoro veškeré materiály (skripta, vytištěné slajdy) dostáváme zdarma na papíře, což mi nepřijde zrovna rozumný (spousta papíru). Dokonce i na předmět Ekologie... :)
S angličtinou jsem problém neměl, s vyjímkou jednoho z učitelů předmetu "Mezikulturní komunikace", který mluví s rychlostí a přízvukem rodilého mluvčího, kdy jsem mu skoro nerozuměl. Dnes už to bylo lepší a rozumím skoro všemu. Sám cítím, že moje schopnosti rozumět a něco říkat se zlepšují každým dnem.
Občas i zajdu do menzy, hlavní jídlo s neomezenou oblohou (a příloha většinou kupa hranolek) stojí 4.10E. Samotné hranolky s majonézou (fakt kupa) za 1.30E jsou dobrá cena. Hranolky tu dávají fakt ke všemu. Měl jsem guláš s hranolkama, majonézu jsem odmítnul. Němec Tobias ji neodmítnul, a dali mu ji přímo doprostřed guláše :) Zvláštní zvyky.
Po škole tedy většinou dny na pokoji, dívám se na filmy/seriály, u toho dělám něco do školy, občas zajedu na kole do centra na pivo za spolužáky. Erasmácké párty jsou většinou v pondělí večer (tj. začátek tak 23.00) a v úerý mám od 8:30 Ekologii, takže žádná výhra. Minulý týden jsem se tam dostavil ještě pod vlivem, asi po 2.5 hodinách spánku. Dnes (opět pondělí) je ESN Cantus, nějaká akce, vstup 10EUR, neomezená konzumace piva. Jestli tam dorazím zítra, netuším... :) Prezence se tu nedělá, tak by to asi tak nevadilo, kdybych chyběl.
A nejradostnější zpráva uplynulých týdnů - dnes přišel ze školy email oznamující, že mi KONEČNĚ posílají peníze na můj Erasmácký pobyt. Doteď jsem pobyt tady financoval z úspor a půjčky od rodičů (díky!).
Kurz Communication & Management for Engineers se skládá z 10 předmětů, po 3 kreditech. Kredit (prý) odpovídá strávení cca 30 hodin času. Takže na 3-kreditový předmět by se měl člověk připravovat tak 75-90 hodin. Nevím, jak to bude reálně vyžadováno/kontrolováno, každopádně úkolů máme celkem hodně. Studium na ČVUT, kdy člověk občas zajde do školy a občas něco udělá, je spíš podobné prázdninám :-) A to se jedná o Hogeschool, ne University - trochu by se to dalo přirovnat k naším VOŠkám možná. Takže mám pořád co dělat.
22.2., první oficiální školní den, žádná výuka nebyla. Jen jsme se sešli v "zasedačce", seznámili se mezi sebou, s vyučujícími, následovala volná zábava s plnou ledničkou nápojů ke konzumaci, včetně piva. Ta byla asi po hodině ukončena (i když pivo ještě bylo a povídat si bylo stále co). Domluvili jsme se se spolužáky, že se sejdeme večer v erasmácké hospodě, což se stalo.
Dostali jsme také rozvrh hodin, nedá se úplně říct, kdy mám jaké předměty a jak mám volno, protože je každý týden trochu jiný. Snad se dá říct jen "nemám žádný den volno". Počet hodin za týden v průběhu semestru trochu sleduje Gaussovu křivku, takže někdy za 3-4 týdny bude špička, kdy budu chodit do školy každý den. V květnu a červnu je naopak školy už dost málo, dokonce to vypadá na pondělí-středa po 1 cvičení, čtvrtek výlet, pátek jen konzultace k semestrálkám. Na to se těším.
Na stejný kurz jako já chodí dalších 9 erasmáků - Berlíňan, Budapešťan, 2x Španělsko (Valencie, kluk a holka), a překvapivě 5x Bulharsko. Bulharů je tu hodně, mají i vlastní obchody v centru Antwerp.
Přístup vyučujících se liší, někdo nás bere jako Erasmáky, kteří přijeli na výlet, a podle toho od nás očekává, jiný máš vyšší nároky, stejné jako na místní studenty. Některé z kurzů máme spojené s Belgičany, kteří musí asi část studia absolvovat v angličtině. Už od prvního týdne toho mám celkem dost na práci. Skoro veškeré materiály (skripta, vytištěné slajdy) dostáváme zdarma na papíře, což mi nepřijde zrovna rozumný (spousta papíru). Dokonce i na předmět Ekologie... :)
S angličtinou jsem problém neměl, s vyjímkou jednoho z učitelů předmetu "Mezikulturní komunikace", který mluví s rychlostí a přízvukem rodilého mluvčího, kdy jsem mu skoro nerozuměl. Dnes už to bylo lepší a rozumím skoro všemu. Sám cítím, že moje schopnosti rozumět a něco říkat se zlepšují každým dnem.
Občas i zajdu do menzy, hlavní jídlo s neomezenou oblohou (a příloha většinou kupa hranolek) stojí 4.10E. Samotné hranolky s majonézou (fakt kupa) za 1.30E jsou dobrá cena. Hranolky tu dávají fakt ke všemu. Měl jsem guláš s hranolkama, majonézu jsem odmítnul. Němec Tobias ji neodmítnul, a dali mu ji přímo doprostřed guláše :) Zvláštní zvyky.
Po škole tedy většinou dny na pokoji, dívám se na filmy/seriály, u toho dělám něco do školy, občas zajedu na kole do centra na pivo za spolužáky. Erasmácké párty jsou většinou v pondělí večer (tj. začátek tak 23.00) a v úerý mám od 8:30 Ekologii, takže žádná výhra. Minulý týden jsem se tam dostavil ještě pod vlivem, asi po 2.5 hodinách spánku. Dnes (opět pondělí) je ESN Cantus, nějaká akce, vstup 10EUR, neomezená konzumace piva. Jestli tam dorazím zítra, netuším... :) Prezence se tu nedělá, tak by to asi tak nevadilo, kdybych chyběl.
A nejradostnější zpráva uplynulých týdnů - dnes přišel ze školy email oznamující, že mi KONEČNĚ posílají peníze na můj Erasmácký pobyt. Doteď jsem pobyt tady financoval z úspor a půjčky od rodičů (díky!).
úterý 23. února 2010
Výlet do Amsterodamu
Na čtvrteční (18.2.) ráno jsem si naplánoval výlet do Nizozemí vlakem, konkrétně až do Amsterodamu. Využil jsem první z volných jízdenek FIP, které jsem dostal od taťky - celý výlet byl tedy celkem levný. Z Antwerp odjíždí vlaky IC tímhle směrem každou hodinu, původní plán vyjet v 7 ráno (a vstávat tedy v 5) jsem odložil o hodinu dál. Cesta na nádraží na kole probíhala standardně, bylo to poprvé, co jsem dojel na Centraal station bez mapy, a v rekordním čase 26:10 :-)
Na nádraží je bezplatná úschova kol (= tisíce stojanů), volná místa tam byla - hodně Belgičanů asi dojíždí za prací do Antwerp, přijedou vlakem, na nádraží mají svoje "antwerpské" kolo a pokračují dál.
Mimochodem, pár fotek z výletu jsem hodil sem:
http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/20100218_-_Amsterdam/
komentáře najdete (většinou) pod fotkou
Vlak byl opět celkem plný, ale ještě nikdo nestál. Pohled na spolucestující, mající kafe-s-sebou mi připomněl, že jsem na něco zapomněl... Vystoupil jsem z vlaku asi za 40 minut jízdy v Rotterdamu, jen abych si koupil kafe :) Pochůzkáři policie mi zakázali focení nádraží, nevím, proč se to nesmí. Překvapily mě mrakodrapy před nádražím. Další IC do Amsterodamu odjíždí skoro každých 15 minut, na nějaké jsem nasednul. Byla to 2patrová souprava, seděl jsem nahoře, abych měl výhled, vlak byl plný asi jako ten minulý. Potěšila mě jízda přes dlouhý most přes jezdu z holandských "zátok" (odkaz).
Amsterdam mě nijak moc nepřekvapil, kanály a uličky jsou hezké, ale během pár hodin se okoukají. Měl jsem mapu centra v autoatlasu, přesto jsem párkrát vyšel jinde, než jsem plánoval :-). V centru města se staví nová linka metra, všude jsou stavební ohrady a něco se buduje snad i pod některými kanály. Kromě vyhlídkových jízd na velkých lodích se dá půjčit i loďka, nebo možná i šlapadlo, při hezkém počasí by to mohlo být super, prohlížet město z vodní hladiny. Hladina je někde jen 20-30cm pod úrovní okolní ulice, a většina kanálů nemá vůbec žádné zábradlí kolem sebe. Zajímalo by mě, kolik opilců do nich ročně spadne :)
Na každém kroku jsem potkával muzea sexu, muzea marihuany a coffee-shopy (v celé zemi je kupování a kouření marihuany na určených místech legální). Do jednoho z nich jsem zašel na odpolední kávičku, pozoroval huliče trávy. Narozdíl od nás, kde si většinou zapálí jointa trávy skupinka, taky seděl každý sám, pokuřoval, popíjel kafe a četl si noviny. Možná se to mění k večeru.
Ve čtvrtek hrál Ajax Amsterodam fotbal, a vyhrál 4:0, takže oslavujících fanoušků v ulicích byla spousta. Viděl jsem i hodně bitek, spousty policistů na kolech, koních, i pěších, vrtulník nad městem monitorující situaci. V těch úzkých uličkách jsem měl občas i strach, když se pár metrů ode mě strhla mela. Ochutnal jsem 2 místní piva, z nichž jedno mělo 11.6% alkoholu a stalo se tak doposud nejsilnějším ochutnaným pivem. Místní policistkou na kole jsem byl upozorněn, že na ulicích se Amsterodamu pít nesmí, tak že to mám rychle dopít :)
Nejvíce zaujala Red light district - čtvrť červených luceren. Mimochodem, v Antwerpách je prý taky... Volné "holky" se vystovaly v oknech, odhadem polovina všech oken byla právě zatáhnutá (obsazená). Rozmanitost žen byla velká, od padesátiletých, i starších, cikánek, přes běžné a často i krásné ženy, po holky, jak by Švejk řekl, "že je moc hezká, a že ji neni ještě 15 let", alespoň mi to tak přišlo. Ve čtvrti se z pochopitelných důvodů nesmí fotit, udělal jsem si jen pár vzpomínkových fotek z dálky. Ženy postávají jen ve spodním prádle, osvícené červenými zářivkami. Když se člověk hezky usměje, tak ukáží i víc...
Protože jsem plánoval přespat v Delftu u kamaráda Milana z ČVUTu, který je tam taky na Erasmu, měl jsem s sebou spacák. Nechal jsem si ho ušít na míru, je tedy celkem velký, plán byl nechat ho v Amsterdamu na nádraží v úschovně. Cena 4.80EUR za den mi tedy vyrazila dech, ale jinak to nešlo, po městě jsem se s ním tahat nechtěl. Navíc se mi málem povedlo ho tam zapomenout - jeden vlak zpět jsem si nechal ujet, na druhý jsem doběhl jen tak tak, v klidu si sednul do horního patra vozu, a až potom mi došlo, že si musím vyzvednout ten spacák :) Ještě že jsem stihnul vystoupit. Vlaky do Delftu jezdí každou chvíli, takže nakonec jsem dojel do Delftu přesně v 8, jak jsem plánoval. Milan čekal na nádraží, zašli jsme na pivo, seznámil se s jeho spolužáky. Ceny piva v místních hospodách byly vyšší než v Belgii, ale zase byl větší výběr, měl jsem i pšeničný německý Paulander, točený. Cena snad 4.40EUR za půllitr, hmm. Výhodou je, že jsou všechny restaurace, hospody i bary nekuřácké. Delft má krásné centrum, také s kanály, určitě se tam podívám někdy i ve dne, snad i s Evčou. Je tam technická univerzita, což znamená, že tak 90% všech studentů jsou kluci. Studentský život tím asi trpí, za holkama se prý jezdí do blízkého Leidenu, kde je situace přesně opačná :-)
Milan bydlí na kolejích, má super pokoj, ale platí 370EUR měsíčně, to by mi ze stípka moc nezbylo... Noc byla standardní, ráno jsem na netu zjistil, že vlak do Rotterdamu, kde bych měl přesednout na IC domů, má 10 minut zpoždění - a vlaky tu na sebe téměř vůbec nečekají, takže by mi to ujelo. Nakonec jsem náhodou došel na nádraží Delft-Zuid (jih) místo na hlavní, kde jel osobák, tak jsem to stihnul :-) V Rotterdamu jsem si opět koupil kafe, InterCity zpět bylo uplně plný, byl jsem rád že stojím v uličce u dveří. Plnost vlaků je nejspíš podpořena výpadkem rychlovlaků Thalys na trase Amsterdam - Paříž - Londýn po nedávném velkém železničním neštěstí kousek od Bruselu.
Výlet jsem zakončil úspěšně na antwerpském nádraží, kde je i půjčovna a servis kol, kde jsem si nechal zvednout sedlo i řidítka a už si nepřipadám jako "na harleji". Naopak, vysoká zatočená řidítka mi teď trochu připomínají jízdu na kole "SOBI", které měli někteří kamarádi v ČR :-) Každopádně je to mimořádně pohodlné i rychlé. Seřízení bylo zdarma, je zahrnuto v nájmu. Sám jsem si to udělat nemohl, nemám s sebou imbusy.
Na nádraží je bezplatná úschova kol (= tisíce stojanů), volná místa tam byla - hodně Belgičanů asi dojíždí za prací do Antwerp, přijedou vlakem, na nádraží mají svoje "antwerpské" kolo a pokračují dál.
Mimochodem, pár fotek z výletu jsem hodil sem:
http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/20100218_-_Amsterdam/
komentáře najdete (většinou) pod fotkou
Vlak byl opět celkem plný, ale ještě nikdo nestál. Pohled na spolucestující, mající kafe-s-sebou mi připomněl, že jsem na něco zapomněl... Vystoupil jsem z vlaku asi za 40 minut jízdy v Rotterdamu, jen abych si koupil kafe :) Pochůzkáři policie mi zakázali focení nádraží, nevím, proč se to nesmí. Překvapily mě mrakodrapy před nádražím. Další IC do Amsterodamu odjíždí skoro každých 15 minut, na nějaké jsem nasednul. Byla to 2patrová souprava, seděl jsem nahoře, abych měl výhled, vlak byl plný asi jako ten minulý. Potěšila mě jízda přes dlouhý most přes jezdu z holandských "zátok" (odkaz).
Amsterdam mě nijak moc nepřekvapil, kanály a uličky jsou hezké, ale během pár hodin se okoukají. Měl jsem mapu centra v autoatlasu, přesto jsem párkrát vyšel jinde, než jsem plánoval :-). V centru města se staví nová linka metra, všude jsou stavební ohrady a něco se buduje snad i pod některými kanály. Kromě vyhlídkových jízd na velkých lodích se dá půjčit i loďka, nebo možná i šlapadlo, při hezkém počasí by to mohlo být super, prohlížet město z vodní hladiny. Hladina je někde jen 20-30cm pod úrovní okolní ulice, a většina kanálů nemá vůbec žádné zábradlí kolem sebe. Zajímalo by mě, kolik opilců do nich ročně spadne :)
Na každém kroku jsem potkával muzea sexu, muzea marihuany a coffee-shopy (v celé zemi je kupování a kouření marihuany na určených místech legální). Do jednoho z nich jsem zašel na odpolední kávičku, pozoroval huliče trávy. Narozdíl od nás, kde si většinou zapálí jointa trávy skupinka, taky seděl každý sám, pokuřoval, popíjel kafe a četl si noviny. Možná se to mění k večeru.
Ve čtvrtek hrál Ajax Amsterodam fotbal, a vyhrál 4:0, takže oslavujících fanoušků v ulicích byla spousta. Viděl jsem i hodně bitek, spousty policistů na kolech, koních, i pěších, vrtulník nad městem monitorující situaci. V těch úzkých uličkách jsem měl občas i strach, když se pár metrů ode mě strhla mela. Ochutnal jsem 2 místní piva, z nichž jedno mělo 11.6% alkoholu a stalo se tak doposud nejsilnějším ochutnaným pivem. Místní policistkou na kole jsem byl upozorněn, že na ulicích se Amsterodamu pít nesmí, tak že to mám rychle dopít :)
Nejvíce zaujala Red light district - čtvrť červených luceren. Mimochodem, v Antwerpách je prý taky... Volné "holky" se vystovaly v oknech, odhadem polovina všech oken byla právě zatáhnutá (obsazená). Rozmanitost žen byla velká, od padesátiletých, i starších, cikánek, přes běžné a často i krásné ženy, po holky, jak by Švejk řekl, "že je moc hezká, a že ji neni ještě 15 let", alespoň mi to tak přišlo. Ve čtvrti se z pochopitelných důvodů nesmí fotit, udělal jsem si jen pár vzpomínkových fotek z dálky. Ženy postávají jen ve spodním prádle, osvícené červenými zářivkami. Když se člověk hezky usměje, tak ukáží i víc...
Protože jsem plánoval přespat v Delftu u kamaráda Milana z ČVUTu, který je tam taky na Erasmu, měl jsem s sebou spacák. Nechal jsem si ho ušít na míru, je tedy celkem velký, plán byl nechat ho v Amsterdamu na nádraží v úschovně. Cena 4.80EUR za den mi tedy vyrazila dech, ale jinak to nešlo, po městě jsem se s ním tahat nechtěl. Navíc se mi málem povedlo ho tam zapomenout - jeden vlak zpět jsem si nechal ujet, na druhý jsem doběhl jen tak tak, v klidu si sednul do horního patra vozu, a až potom mi došlo, že si musím vyzvednout ten spacák :) Ještě že jsem stihnul vystoupit. Vlaky do Delftu jezdí každou chvíli, takže nakonec jsem dojel do Delftu přesně v 8, jak jsem plánoval. Milan čekal na nádraží, zašli jsme na pivo, seznámil se s jeho spolužáky. Ceny piva v místních hospodách byly vyšší než v Belgii, ale zase byl větší výběr, měl jsem i pšeničný německý Paulander, točený. Cena snad 4.40EUR za půllitr, hmm. Výhodou je, že jsou všechny restaurace, hospody i bary nekuřácké. Delft má krásné centrum, také s kanály, určitě se tam podívám někdy i ve dne, snad i s Evčou. Je tam technická univerzita, což znamená, že tak 90% všech studentů jsou kluci. Studentský život tím asi trpí, za holkama se prý jezdí do blízkého Leidenu, kde je situace přesně opačná :-)
Milan bydlí na kolejích, má super pokoj, ale platí 370EUR měsíčně, to by mi ze stípka moc nezbylo... Noc byla standardní, ráno jsem na netu zjistil, že vlak do Rotterdamu, kde bych měl přesednout na IC domů, má 10 minut zpoždění - a vlaky tu na sebe téměř vůbec nečekají, takže by mi to ujelo. Nakonec jsem náhodou došel na nádraží Delft-Zuid (jih) místo na hlavní, kde jel osobák, tak jsem to stihnul :-) V Rotterdamu jsem si opět koupil kafe, InterCity zpět bylo uplně plný, byl jsem rád že stojím v uličce u dveří. Plnost vlaků je nejspíš podpořena výpadkem rychlovlaků Thalys na trase Amsterdam - Paříž - Londýn po nedávném velkém železničním neštěstí kousek od Bruselu.
Výlet jsem zakončil úspěšně na antwerpském nádraží, kde je i půjčovna a servis kol, kde jsem si nechal zvednout sedlo i řidítka a už si nepřipadám jako "na harleji". Naopak, vysoká zatočená řidítka mi teď trochu připomínají jízdu na kole "SOBI", které měli někteří kamarádi v ČR :-) Každopádně je to mimořádně pohodlné i rychlé. Seřízení bylo zdarma, je zahrnuto v nájmu. Sám jsem si to udělat nemohl, nemám s sebou imbusy.
úterý 16. února 2010
Dopravní předpisy v Belgii
Jízda autem v Belgii je o poznání jiná než v ČR. První, čeho si člověk všimne, je striktní dodržování rychlosti. Při povolené dálniční 120km/h jedou všichni 120, ale už nikdo 122 (beru podle GPS, tachometr "šilhá"..). Hodně vyjímečně se najde "závodník" který jede 140. A to se jedná klidně i o 8 proudou (4 tam, 4 zpátky) dálnici Antwerpy - Brussel. V pravém jezdí občas kamiony - ale je fakt, že jsem jich tu ještě moc neviděl. Možná nejezdím ve správnou dobu.
V obci se stejně striktině dodržuje 50, na druhou stranu je na spoustě "přehledných" úseků povolená i 70, na rozdíl od nás.
Kapitolou sama pro sebe jsou místní semafory. Po zelené svítí oranžová tak 2x déle, než u nás, než padne červená. Na stránkách českého ÚAMK jsem se dočetl, že snad může člověk dostat pokutu i za vjetí do křižovatky na oranžovou (pokuta asi 100EUR). Tak nevím, jak to dělají, když jedou 50 a těsně to tam před nima spadne. Každopádně "česká" klasika - padne oranžová, přidám - to ještě stihnu - tady uplatňovat nejde. Mapové podklady v navigaci ukazují i umístění křižovatek s kontrolou průjezdu na oranžovou/červenou, a je jich v centru opravdu dost.
Naopak, po červené nenásleduje kombinace červená+oranžová, ale rovnou zelená. Je to trochu nezvyk, mám pořád pocit, že jsem nějak zaspal a už jsem měl dávno jet.
Co se týká cyklistů, zatím jsem s nimi jako řidič neměl žádný problém, i když jsem někde zaslechl, že se pořád motají a pletou v silnici i tam, kde nemají. Z pohledu cyklisty musím vyzdvihnout, že se mi tu jezdí opravdu bezpečně - i díky cyklostezkám, ale hlavně díky ohleduplnosti řidičů - hlavně při odbočování auta doprava, když jedete na kole zároveň s ním. Ještě se mi nestalo, že bych musel brzdit, dávám si na to pozor - zvyk z ČR.
Absolovoval jsem taky asi svoji první jízdu pod vlivem v životě - během 4 hodin jsem si dal 2 malá piva a džus s vodkou, čímž jsem se ale povolené hranici 0.5 promile nemohl ani přiblížit. Pokud má řidič 0.5 - 0.8, je to pokuta asi 150EUR + odebrání řidičáku na 3 HODINY :) Aby člověk trochu vystřízlivěl. Bodový systém tu podle všeho nemají. Dnes jsem jel brzy ráno z noční Erasmus párty v centru zpět autem, a policii jsem za těch pár minut jízdy potkal několikrát, asi se tu docela chytá.
Co říkali členové belgické studentské asociace, která se tu o Erasmáky stará, tak oficiální limit pro jízdu pod vlivem na kole je stejný jako u auta, ale je veřejné tajemství, že se to toleruje, pokud člověk neohrožuje sebe nebo ostatní jízdou.
Parkování v centru Atwerp je jednak omezené na nějaké residenční zóny (něco jako pražská Modrá zóna), potom jsou místa, kde se platí poplatek v automatu (jen do 22h a pak někdy od rána, a lze myslím platit i SMSkou), a nejčastěji se v širším centru objevují tzv. Blaue zone - místní modré zóny. To znamená, že člověk může zaparkovat auto na daném místě na 2 hodiny, a nastaví "hodiny" na čas příjezdu. Policie potom kontroluje, zda tam neparkujete moc dlouho, a prý to kontrolují i několikrát denně na každém místě.
V Belgii se neplatí za používání silnic a dálnic žádný poplatek, vyjímkou je jeden dlouhý tunel v Antwerpách pod řekou Šeldou a pod přístavem, kde se platí asi 3.50EUR za průjezd - ještě jsem tam ale nejel a budu se snažit vyhýbat :)
Co se týká pokut, nejnižší začíná na 50EUR (třeba špatné parkování, překročení rychlosti do 10km/h), v případě, že odmítnete zaplatit na místě, je potřeba zaplatit kauci v částce odpovídající pokutě + 110 EUR navíc. Odmítnete-li zaplatit pokutu nebo kauci (lze prý i kartou), auto může být zadrženo, pokud nezaplatíte ani za 4 dny, auto je prý zabaveno. Celkem tvrdý... Jak je to tu s "osobou blízkou" jsem ještě nezjistil, ani neměl potřebu zjišťovat. V případě, že s přestupkem nesouhlasíte a zaplatíte kauci, jde věc podobně jako u nás do správního řízení (kde můžete dostat taky ale až 10x větší pokutu než původně "na místě"). Tak mluví oficiální informace. Jak to funguje v praxi jsem (naštěstí) nezjistil.
Za těch 16 dní, co tu jsem, chodím skoro každý den kolem benzínky Texaco, a překvapilo mě, že se cena ještě ani jednou nezměnila. U nás je to častější, mi přijde.
Tady v mé městké části Wilrijk je doprava na většině vedlejších silnic uprostřed obytné čtvrti řešena předností zprava, některé "větší" křižovatky tu mají před nájezdem do křižovatky (a zároveń před přechodem+průjezdem pro cyklisty) zvýšení, aby si člověk dal pozor. Zvýšení je ale hodně mírné, i kdybych tam jel 50km/h, tak se mi s autem nic nestane. Příčné pásy, přes které je potřeba přeskákat, tak jak je znám od nás, jsem tu ještě neviděl a jsem za to rád. S předností zprava to předpokládám oficiálně platí, ve skutečnosti se to většinou realizuje tak, že kdo první přijede, ten jede (pokynutí rukou ať jedu), absolutní "přednost" mají autobusy, které každý pouští, a nejvýš jsou v žebřížku umístěni cyklisté, které pouští i autobusy :-)
V půlce měsíce také došlo ke změně parkování v naší ulici - auta se přesunula na druhou stranu. Zajímalo mě, jak bude tato pravidelná změna probíhat, jestli nějak průběžně během dne, nebo nárazově o půlnoci - když jsem ve 22.00 odjížděl do centra, tak všichni stále dle "starého" parkování, a když jsem se ve 2.30 vrátil, už byli všichni, až na jednoho zapomnětlivce, přesunutí na druhou stranu. Tak možná opravdu chodí přeparkovat o půlnoci, nebo nevim. Uvidím za 14 dní :)
V obci se stejně striktině dodržuje 50, na druhou stranu je na spoustě "přehledných" úseků povolená i 70, na rozdíl od nás.
Kapitolou sama pro sebe jsou místní semafory. Po zelené svítí oranžová tak 2x déle, než u nás, než padne červená. Na stránkách českého ÚAMK jsem se dočetl, že snad může člověk dostat pokutu i za vjetí do křižovatky na oranžovou (pokuta asi 100EUR). Tak nevím, jak to dělají, když jedou 50 a těsně to tam před nima spadne. Každopádně "česká" klasika - padne oranžová, přidám - to ještě stihnu - tady uplatňovat nejde. Mapové podklady v navigaci ukazují i umístění křižovatek s kontrolou průjezdu na oranžovou/červenou, a je jich v centru opravdu dost.
Naopak, po červené nenásleduje kombinace červená+oranžová, ale rovnou zelená. Je to trochu nezvyk, mám pořád pocit, že jsem nějak zaspal a už jsem měl dávno jet.
Co se týká cyklistů, zatím jsem s nimi jako řidič neměl žádný problém, i když jsem někde zaslechl, že se pořád motají a pletou v silnici i tam, kde nemají. Z pohledu cyklisty musím vyzdvihnout, že se mi tu jezdí opravdu bezpečně - i díky cyklostezkám, ale hlavně díky ohleduplnosti řidičů - hlavně při odbočování auta doprava, když jedete na kole zároveň s ním. Ještě se mi nestalo, že bych musel brzdit, dávám si na to pozor - zvyk z ČR.
Absolovoval jsem taky asi svoji první jízdu pod vlivem v životě - během 4 hodin jsem si dal 2 malá piva a džus s vodkou, čímž jsem se ale povolené hranici 0.5 promile nemohl ani přiblížit. Pokud má řidič 0.5 - 0.8, je to pokuta asi 150EUR + odebrání řidičáku na 3 HODINY :) Aby člověk trochu vystřízlivěl. Bodový systém tu podle všeho nemají. Dnes jsem jel brzy ráno z noční Erasmus párty v centru zpět autem, a policii jsem za těch pár minut jízdy potkal několikrát, asi se tu docela chytá.
Co říkali členové belgické studentské asociace, která se tu o Erasmáky stará, tak oficiální limit pro jízdu pod vlivem na kole je stejný jako u auta, ale je veřejné tajemství, že se to toleruje, pokud člověk neohrožuje sebe nebo ostatní jízdou.
Parkování v centru Atwerp je jednak omezené na nějaké residenční zóny (něco jako pražská Modrá zóna), potom jsou místa, kde se platí poplatek v automatu (jen do 22h a pak někdy od rána, a lze myslím platit i SMSkou), a nejčastěji se v širším centru objevují tzv. Blaue zone - místní modré zóny. To znamená, že člověk může zaparkovat auto na daném místě na 2 hodiny, a nastaví "hodiny" na čas příjezdu. Policie potom kontroluje, zda tam neparkujete moc dlouho, a prý to kontrolují i několikrát denně na každém místě.
V Belgii se neplatí za používání silnic a dálnic žádný poplatek, vyjímkou je jeden dlouhý tunel v Antwerpách pod řekou Šeldou a pod přístavem, kde se platí asi 3.50EUR za průjezd - ještě jsem tam ale nejel a budu se snažit vyhýbat :)
Co se týká pokut, nejnižší začíná na 50EUR (třeba špatné parkování, překročení rychlosti do 10km/h), v případě, že odmítnete zaplatit na místě, je potřeba zaplatit kauci v částce odpovídající pokutě + 110 EUR navíc. Odmítnete-li zaplatit pokutu nebo kauci (lze prý i kartou), auto může být zadrženo, pokud nezaplatíte ani za 4 dny, auto je prý zabaveno. Celkem tvrdý... Jak je to tu s "osobou blízkou" jsem ještě nezjistil, ani neměl potřebu zjišťovat. V případě, že s přestupkem nesouhlasíte a zaplatíte kauci, jde věc podobně jako u nás do správního řízení (kde můžete dostat taky ale až 10x větší pokutu než původně "na místě"). Tak mluví oficiální informace. Jak to funguje v praxi jsem (naštěstí) nezjistil.
Za těch 16 dní, co tu jsem, chodím skoro každý den kolem benzínky Texaco, a překvapilo mě, že se cena ještě ani jednou nezměnila. U nás je to častější, mi přijde.
Tady v mé městké části Wilrijk je doprava na většině vedlejších silnic uprostřed obytné čtvrti řešena předností zprava, některé "větší" křižovatky tu mají před nájezdem do křižovatky (a zároveń před přechodem+průjezdem pro cyklisty) zvýšení, aby si člověk dal pozor. Zvýšení je ale hodně mírné, i kdybych tam jel 50km/h, tak se mi s autem nic nestane. Příčné pásy, přes které je potřeba přeskákat, tak jak je znám od nás, jsem tu ještě neviděl a jsem za to rád. S předností zprava to předpokládám oficiálně platí, ve skutečnosti se to většinou realizuje tak, že kdo první přijede, ten jede (pokynutí rukou ať jedu), absolutní "přednost" mají autobusy, které každý pouští, a nejvýš jsou v žebřížku umístěni cyklisté, které pouští i autobusy :-)
V půlce měsíce také došlo ke změně parkování v naší ulici - auta se přesunula na druhou stranu. Zajímalo mě, jak bude tato pravidelná změna probíhat, jestli nějak průběžně během dne, nebo nárazově o půlnoci - když jsem ve 22.00 odjížděl do centra, tak všichni stále dle "starého" parkování, a když jsem se ve 2.30 vrátil, už byli všichni, až na jednoho zapomnětlivce, přesunutí na druhou stranu. Tak možná opravdu chodí přeparkovat o půlnoci, nebo nevim. Uvidím za 14 dní :)
neděle 14. února 2010
Víkend v Lovani
Na víkend jsem měl naplánován výlet do Lovaně - setkání s Čechy a Slováky tam žijícími, prohlídka Evči a Štěpánky nového ubytování, aquapark, nákup na trhu a prohlídka města.
V pátek ráno mě ale začalo pálit v krku, měl jsem silnou rýmu a možná i trochu zvýšenou teplotu, tak se program musel trochu zeštíhlit. Do Lovaně jsem jel vlakem a nazpátek jsem si přivezl auto zpět do Antwerp. Cesta na vedlejší vlakové nádraží Antverpy - Berchem byla trochu obtížnější, zvolil jsem nějaký příměstský autobus (na které platí po centru stejný tarif jako na běžné MHD), který měl, asi díky páteční špičce, skoro 15 minut zpoždění. Na nádraží jsem dojel s celkem malou rezervou, pro nákup jízdenky byla otevřena jen jedna pokladna, u které byla hodně dlouhá fronta... Většina lidí používala automaty na jízdenky, které ale přijímají opět jen belgické platební karty s PROTON čipem - ani hotovost, ani bankovky, ani VISA, Mastercard apod. Nákup jsem nakonec vyřešil přemluvením někoho z místních (jsou mimochodem hodně ochotní a snaží se pořád pomáhat, radit apod.) - nějaký hodný mladík mi jízdenku koupil svoji kartou a já mu to dal v hotovosti.
Jel jsem nějakým vlakem třídy Intercity, o půl páté odpoledne z Antverp, pátek. Vlak byl sice plnější, ale nikdo nestál. Nejdřív jsem se lekl, že jsem nastoupil do první třídy (všechno v kůži, klimatizace, ...), tak jsem se ještě rozhlédnul, a přítomnost dalších studentů mě utvrdila v tom, že jsem správně :-) Cesta trvala 40 minut, 2x jsme zastavovali, chvílemi jsme jeli odhadem tak 160km/h, velkou část jsme ale projížděli nějakým staveništěm. Překvapila mě blízkost domů v okolí tratě - hlavně, že u nás se stavějí všude obří betonové protihlukové stěny - a přitom jízda vlakem tady je krásně tichá, nemůže okolním obyvatelům ani tolik vadit... Do Lovaně jsme dojeli se zpožděním asi 1min.
MHD v Lovani provozuje společnost DeLijn - stejně jako v Antverpách. Mile mě tedy překvapilo, že elektronická peněženka (jízdenka na přednabitou částku) z Antverp platila i tam a jízdenku na druhou stranu města k Evče jsem zaplatil (taky 0.80E). Po ubytování u Evči na kolejích jsme zašli na nákup pro suroviny na sobotní a nedělní oběd + něco ke snídani. Večer jsme prochodili 2 různé hospody, přišli jsme po půlnoci (kdy to tady v Belgii většinou teprve začíná). V sobotu jsem dál marodil, zašli jsme na trh (koupili jsme si sušená rajčata nakládaná v oliv. oleji, ochutnali čokoládu, kozí sýr, ...), u bruselského letiště v IKEA si Evča nakoupila maličkosti do pokoje a pokračoval jsem v léčení v posteli. Večer padly poslední zásoby českého vína v Lovani (já ještě většinu PETky mám).
Nedělní cestu zpět do Antwerp autem jsem nechal zcela na navigaci, která mě vedla po dálnici kolem Bruselu, místo původní cesty po silnicních první třídy přes Mechelen. Nová cesta je značně rychlejší a pohodlnější, a jen o pár km delší.
V pátek ráno mě ale začalo pálit v krku, měl jsem silnou rýmu a možná i trochu zvýšenou teplotu, tak se program musel trochu zeštíhlit. Do Lovaně jsem jel vlakem a nazpátek jsem si přivezl auto zpět do Antwerp. Cesta na vedlejší vlakové nádraží Antverpy - Berchem byla trochu obtížnější, zvolil jsem nějaký příměstský autobus (na které platí po centru stejný tarif jako na běžné MHD), který měl, asi díky páteční špičce, skoro 15 minut zpoždění. Na nádraží jsem dojel s celkem malou rezervou, pro nákup jízdenky byla otevřena jen jedna pokladna, u které byla hodně dlouhá fronta... Většina lidí používala automaty na jízdenky, které ale přijímají opět jen belgické platební karty s PROTON čipem - ani hotovost, ani bankovky, ani VISA, Mastercard apod. Nákup jsem nakonec vyřešil přemluvením někoho z místních (jsou mimochodem hodně ochotní a snaží se pořád pomáhat, radit apod.) - nějaký hodný mladík mi jízdenku koupil svoji kartou a já mu to dal v hotovosti.
Jel jsem nějakým vlakem třídy Intercity, o půl páté odpoledne z Antverp, pátek. Vlak byl sice plnější, ale nikdo nestál. Nejdřív jsem se lekl, že jsem nastoupil do první třídy (všechno v kůži, klimatizace, ...), tak jsem se ještě rozhlédnul, a přítomnost dalších studentů mě utvrdila v tom, že jsem správně :-) Cesta trvala 40 minut, 2x jsme zastavovali, chvílemi jsme jeli odhadem tak 160km/h, velkou část jsme ale projížděli nějakým staveništěm. Překvapila mě blízkost domů v okolí tratě - hlavně, že u nás se stavějí všude obří betonové protihlukové stěny - a přitom jízda vlakem tady je krásně tichá, nemůže okolním obyvatelům ani tolik vadit... Do Lovaně jsme dojeli se zpožděním asi 1min.
MHD v Lovani provozuje společnost DeLijn - stejně jako v Antverpách. Mile mě tedy překvapilo, že elektronická peněženka (jízdenka na přednabitou částku) z Antverp platila i tam a jízdenku na druhou stranu města k Evče jsem zaplatil (taky 0.80E). Po ubytování u Evči na kolejích jsme zašli na nákup pro suroviny na sobotní a nedělní oběd + něco ke snídani. Večer jsme prochodili 2 různé hospody, přišli jsme po půlnoci (kdy to tady v Belgii většinou teprve začíná). V sobotu jsem dál marodil, zašli jsme na trh (koupili jsme si sušená rajčata nakládaná v oliv. oleji, ochutnali čokoládu, kozí sýr, ...), u bruselského letiště v IKEA si Evča nakoupila maličkosti do pokoje a pokračoval jsem v léčení v posteli. Večer padly poslední zásoby českého vína v Lovani (já ještě většinu PETky mám).
Nedělní cestu zpět do Antwerp autem jsem nechal zcela na navigaci, která mě vedla po dálnici kolem Bruselu, místo původní cesty po silnicních první třídy přes Mechelen. Nová cesta je značně rychlejší a pohodlnější, a jen o pár km delší.
čtvrtek 11. února 2010
Setkání s Erasmáky
Ve středu večer jsem na Facebooku našel založenou "Událost", že je nějaké setkání Erasmus - studentů v Anwerpách, kdesi v hospodě v centru. Přihlášených bylo asi 80 lidí, z toho 5 mělo české jméno, tak jsem taky vyrazil. Cesta na kole byla trochu složitější - díky asi 10cm sněhu, který tu napadnul, mě to trvalo snad 40 minut - ale jelo se příjemně. Belgičtí studenti pro "nás" připravili plán, že nás potahají po různých hospodách v centru - a dojel jsem akorát, když odcházeli z 1. hospody (= místa setkání). Kolo jsem zamknul a přidal se ke skupince, nenápadně odposlouchával lidi a hledal češtinu - což se nakonec povedlo a k česko-slovenské skupince jsem se přidal.
Pořadatelé nám dali razítka "Erasmus" na ruku, díky kterým jsme měli v navštívených hospodách slevu (malé točené pivo třeba za 1.30E). Hospůdky jsou malé, 80 lidí se tam vešlo jen tak tak. Akce to byla každopádně super, relativně levná.
Taky jsem si našel bazén, asi 3 minuty na kole od domu. Hodinové vstupné (+ 15min na převlékání) je 2EUR, bazén má 25m a ve 4 odpoledne tam skoro nikdo nebyl. Zaplaval jsem si skvěle.
Před chvílí jsem taky dojedl bramboráky, povedly se, netrhaly se, už mi to začíná jít :)
Pořadatelé nám dali razítka "Erasmus" na ruku, díky kterým jsme měli v navštívených hospodách slevu (malé točené pivo třeba za 1.30E). Hospůdky jsou malé, 80 lidí se tam vešlo jen tak tak. Akce to byla každopádně super, relativně levná.
Taky jsem si našel bazén, asi 3 minuty na kole od domu. Hodinové vstupné (+ 15min na převlékání) je 2EUR, bazén má 25m a ve 4 odpoledne tam skoro nikdo nebyl. Zaplaval jsem si skvěle.
Před chvílí jsem taky dojedl bramboráky, povedly se, netrhaly se, už mi to začíná jít :)
úterý 9. února 2010
Úspěšný den
Úterý se stalo přelomovým dnem, kdy jsem získal kolo. Půjčovné 35E/6 měsíců, záloha 75E. Kolo je žlutý, V-brzdy fungují perfektně, zvonek zvoní, blatníky vypadají mohutně a třeba mě i ochrání před nahozením. Vzadu je nosič, je to ale jen pevná část - ne ten, na který jsme zvyklý, do kterého by šlo něco zamáčknout. Asi si pořídím nějaký gumycuky nebo tak. Místní mají na nosiči (kolem zadního kola) tašky na nákupy, do toho se mi ale nechce investovat - leda bych našel něco v bazaru. Světla svítí LEDkama, ale nejsou na baterky, spíš na něco jako dynamo - ale není to umístěno na vidlici u ráfku předního kola, ale přímo v osičce předního kola - takový buben. Myslím že už jsem něco podobného viděl i u nás.
Ke kolu jsou 2 zámky, jeden pevný, umístěný pod sedlem, kdy se vysune taková tenká hřídelka mezi dráty zadního kola (= nikdo na něm nemůže ujet), a k tomu je tam ještě řetěz pro zamknutí u stojanu. Když mi ho ukradnou, přijdu o těch 75E, takže snad ne.
S kolem je všechno snažší, vzdálenosti se zkracují a už si nepřipadám jako exot (= chodec). Stihnul jsem objezdit rektorát (registrace do školy proběhla v pohodě a rychle), fakultu (nikoho jsem tam nezastihnul, tak jsem si dal aspoň v menze obří kupu hranolek s majonézou za 1.30E), banku (než mi zřídí účet, musím mít povolení k pobytu), Ikeu (potřeboval jsem škrabku, struhadlo a prkénko na krájení), kde jsem si dal belgickou vafli (1E) a kafe (zdarma, česká Ikea karta platí i v Belgii).
Povolení k pobytu mi vydá nějaký "cizinecký" odbor místní policie, která si prý i přijde zkontrolovat, že tu skutečně bydlím - dostal jsem instrukce, ať si nalepím svoje jméno na zvonek (který je společný pro celý studentský byt). Pak mi tu teprve povolí zůstat (snad - doufám že prapradědeček tady někdy neudělal nějakej průšvih). Myslel jsem, že když jsme v EU (a Schengenu) tak už tohle odpadá.
Poslední dnešní cesta byla do obchodu Colruyt (colruyt.be). Prý je to tu nejlevnější, v těsném závěsu je Aldi. Ceny byly opravdu o dost nižší než jinde, je to takový diskont, většina zboží se prodává jen ve větším množství (a nebo je výhodná cena podmíněná nákupem většího množství, ale dá se koupit i jednotlivě). Je to hodně podobné našemu Makru, akorát tam může každý, není potřeba kartička. Zaujalo mě 24 kočičích kapsiček Whiskas za 2.30EUR :-) Neuvěřitelné. Kočku tady má jinak skoro každý. Koupil jsem si jen pivo Leffe Brune (hnědé, po našem nejspíš "polotmavé"), hnědá piva mi tu chutnají asi nejvíc (tohle má zrovna 6.5%). Ceny průměrných piv jsou kolem 2EUR/litr v přepočtu, takže nějakých 25,- Kč za půllitr. Těžko se to srovnává, něco jsou 0.33L, něco 0.25L, půllitry mají vyjímečně. Některá piva se prodávají i v 0.75 a dnes jsem viděl i 1.5L láhev třešňového. Dobrý tip na dárek pro někoho blízkého :) Jsou i dražší piva, ty ale budu nakupovat někde jinde jen po jednom, na ochutnání. A naopak ty nejlevnější (Aldi-pivo, ...) stojí v přepočtu tak 7,-Kč za půllitr, a má to cca 5% alkoholu, takže naše dvanáctka. Před pár dny jsem si ze zvědavosti jedno koupil a dobrý teda nebylo. Možná už jsem ovlivněnej těma silnějšíma...
Ještě něco nudného k návštěvě školy - tak první a až do 22.2. prý poslední hodina byla dnešní "Ecology", tedy Ekologie. Byl jsem tam jediný zahraniční student, zbytek byli Belgičani, profesor mluvil anglicky (naštěstí) asi 3 minuty s tím, že se teď nic dělat nebude, až od 23.2. kdy přijedou ostatní zahraniční studenti, a pustil nám film o tom, jak člověk škodí životnímu prostředí. Před koncem už jsem to vylejvání mozku nevydržel, řekl že musím na rektorát a odešel. Příště snad bude i nějaká zajímavější hodina i s diskuzí, abychom o tom mohli mluvit.
Poslední úspěch dne byl večer, kdy jsem začal vařit a uvařil jsem si skvělý bramborový guláš a chutnal mi :-) Při vaření jsem se blíže seznámil s jednou z německých spolubydlících, která tu studuje v rámci běžnému studia (ne Erasmu) veterinu - prý protože se u nich na univerzitu nedostala kvůli přeplněnosti oboru. Takže přeshraniční studium asi funguje perfektně.
Ke kolu jsou 2 zámky, jeden pevný, umístěný pod sedlem, kdy se vysune taková tenká hřídelka mezi dráty zadního kola (= nikdo na něm nemůže ujet), a k tomu je tam ještě řetěz pro zamknutí u stojanu. Když mi ho ukradnou, přijdu o těch 75E, takže snad ne.
S kolem je všechno snažší, vzdálenosti se zkracují a už si nepřipadám jako exot (= chodec). Stihnul jsem objezdit rektorát (registrace do školy proběhla v pohodě a rychle), fakultu (nikoho jsem tam nezastihnul, tak jsem si dal aspoň v menze obří kupu hranolek s majonézou za 1.30E), banku (než mi zřídí účet, musím mít povolení k pobytu), Ikeu (potřeboval jsem škrabku, struhadlo a prkénko na krájení), kde jsem si dal belgickou vafli (1E) a kafe (zdarma, česká Ikea karta platí i v Belgii).
Povolení k pobytu mi vydá nějaký "cizinecký" odbor místní policie, která si prý i přijde zkontrolovat, že tu skutečně bydlím - dostal jsem instrukce, ať si nalepím svoje jméno na zvonek (který je společný pro celý studentský byt). Pak mi tu teprve povolí zůstat (snad - doufám že prapradědeček tady někdy neudělal nějakej průšvih). Myslel jsem, že když jsme v EU (a Schengenu) tak už tohle odpadá.
Poslední dnešní cesta byla do obchodu Colruyt (colruyt.be). Prý je to tu nejlevnější, v těsném závěsu je Aldi. Ceny byly opravdu o dost nižší než jinde, je to takový diskont, většina zboží se prodává jen ve větším množství (a nebo je výhodná cena podmíněná nákupem většího množství, ale dá se koupit i jednotlivě). Je to hodně podobné našemu Makru, akorát tam může každý, není potřeba kartička. Zaujalo mě 24 kočičích kapsiček Whiskas za 2.30EUR :-) Neuvěřitelné. Kočku tady má jinak skoro každý. Koupil jsem si jen pivo Leffe Brune (hnědé, po našem nejspíš "polotmavé"), hnědá piva mi tu chutnají asi nejvíc (tohle má zrovna 6.5%). Ceny průměrných piv jsou kolem 2EUR/litr v přepočtu, takže nějakých 25,- Kč za půllitr. Těžko se to srovnává, něco jsou 0.33L, něco 0.25L, půllitry mají vyjímečně. Některá piva se prodávají i v 0.75 a dnes jsem viděl i 1.5L láhev třešňového. Dobrý tip na dárek pro někoho blízkého :) Jsou i dražší piva, ty ale budu nakupovat někde jinde jen po jednom, na ochutnání. A naopak ty nejlevnější (Aldi-pivo, ...) stojí v přepočtu tak 7,-Kč za půllitr, a má to cca 5% alkoholu, takže naše dvanáctka. Před pár dny jsem si ze zvědavosti jedno koupil a dobrý teda nebylo. Možná už jsem ovlivněnej těma silnějšíma...
Ještě něco nudného k návštěvě školy - tak první a až do 22.2. prý poslední hodina byla dnešní "Ecology", tedy Ekologie. Byl jsem tam jediný zahraniční student, zbytek byli Belgičani, profesor mluvil anglicky (naštěstí) asi 3 minuty s tím, že se teď nic dělat nebude, až od 23.2. kdy přijedou ostatní zahraniční studenti, a pustil nám film o tom, jak člověk škodí životnímu prostředí. Před koncem už jsem to vylejvání mozku nevydržel, řekl že musím na rektorát a odešel. Příště snad bude i nějaká zajímavější hodina i s diskuzí, abychom o tom mohli mluvit.
Poslední úspěch dne byl večer, kdy jsem začal vařit a uvařil jsem si skvělý bramborový guláš a chutnal mi :-) Při vaření jsem se blíže seznámil s jednou z německých spolubydlících, která tu studuje v rámci běžnému studia (ne Erasmu) veterinu - prý protože se u nich na univerzitu nedostala kvůli přeplněnosti oboru. Takže přeshraniční studium asi funguje perfektně.
pondělí 8. února 2010
Registrace ve škole a nákup základních potravin
V pondělí ráno jsem obvolal školu, kde mi řekli postup "registrace" tady ve škole, nejprve tedy na fakultu, což jsem zvládnul po domluvě během dne. Ve škole trochu překvapily - mělo se začínat až za 2 týdny (22.2.), ale bylo mi oznámeno, že mám přijít už zítra, že se změnil plán. Tak nevím, jak by to dopadlo, kdybych nepřišel :)
Cestou z registrační kanceláře jsem se zastavil v "menze". Bylo už 14:30, kdy se teplé obědy nevydávají (do 14h), tak jsem si dal alespoň ručně dělaný sendvič (taková bagetka spíš), mohl jsem si i naříkat, co do toho chci. Cena 1.90EUR mě příjemně překvapila, a ani jsem se nemusel prokazovat žádným průkazem studenta (koneckonců ještě žádnej nemám).
Vybavení školy vypadalo moderně, funguje tu Eduroam (wifi síť, stejná jako na FELu), jen zásuvky na elektriku jsem moc neviděl. Jsem rád za novou baterku do notebooku, vydržím 5-6 hodin, to by mohlo stačit :-)
Cestou ze školy jsem šel nakupovat základní potraviny pro vaření v příštích dnech. Brambory, těstoviny, koření, mouka, strouhanka, olej, mléko, cibule, česnek, máslo, ... Ne všechno vyšlo tak, jak mělo - najít v obchodě to, co chci, dá trochu problém - když nevím, jak se to jmenuje. Strouhanku jsem nesehnal ani v Aldi, ani v Carrefouru - ale to se snad povede. Horší je to s kořením. Takovej ten základ jako majoránka, sladká paprika, celý kmín jsem nenašel. A to jsem měl překlad do vlámštiny i do francouzštiny, navíc většinu mají ve skleničkách, takže je vidět, co je uvnitř. Budu muset zkusit ještě nějaké další obchody, ale asi to tu běžně nemají (a jinak je mimochodem koření dost drahé). ALespoň že zakysanou smetanu jsem trefil, i když jsem názvu nerozumněl :-)
Celý nákup jsem nesl "potupně" v batohu a igelitkách - auto mají holky v Lovani. Dnes jsem si všimnul, že v téhle čtvrti skoro nejsou chodci. Všichni jezdí na kole, nebo autem.
Zítra mám perný den - 8.30 - 10.00 škola, 11.00 registrace na rektorátu, 12.00 odběr kola v půjčovně, pak chci jet do Ikei pro struhadlo a škrabku na zeleninu.
Cestou z registrační kanceláře jsem se zastavil v "menze". Bylo už 14:30, kdy se teplé obědy nevydávají (do 14h), tak jsem si dal alespoň ručně dělaný sendvič (taková bagetka spíš), mohl jsem si i naříkat, co do toho chci. Cena 1.90EUR mě příjemně překvapila, a ani jsem se nemusel prokazovat žádným průkazem studenta (koneckonců ještě žádnej nemám).
Vybavení školy vypadalo moderně, funguje tu Eduroam (wifi síť, stejná jako na FELu), jen zásuvky na elektriku jsem moc neviděl. Jsem rád za novou baterku do notebooku, vydržím 5-6 hodin, to by mohlo stačit :-)
Cestou ze školy jsem šel nakupovat základní potraviny pro vaření v příštích dnech. Brambory, těstoviny, koření, mouka, strouhanka, olej, mléko, cibule, česnek, máslo, ... Ne všechno vyšlo tak, jak mělo - najít v obchodě to, co chci, dá trochu problém - když nevím, jak se to jmenuje. Strouhanku jsem nesehnal ani v Aldi, ani v Carrefouru - ale to se snad povede. Horší je to s kořením. Takovej ten základ jako majoránka, sladká paprika, celý kmín jsem nenašel. A to jsem měl překlad do vlámštiny i do francouzštiny, navíc většinu mají ve skleničkách, takže je vidět, co je uvnitř. Budu muset zkusit ještě nějaké další obchody, ale asi to tu běžně nemají (a jinak je mimochodem koření dost drahé). ALespoň že zakysanou smetanu jsem trefil, i když jsem názvu nerozumněl :-)
Celý nákup jsem nesl "potupně" v batohu a igelitkách - auto mají holky v Lovani. Dnes jsem si všimnul, že v téhle čtvrti skoro nejsou chodci. Všichni jezdí na kole, nebo autem.
Zítra mám perný den - 8.30 - 10.00 škola, 11.00 registrace na rektorátu, 12.00 odběr kola v půjčovně, pak chci jet do Ikei pro struhadlo a škrabku na zeleninu.
neděle 7. února 2010
Antwerpské a Bruselské výlety
V pátek jsem vyjel s holkama znovu do centra Antwerp, ukázat jim centrum města a zajímavosti, které jsem potkal den předtím já. Počasí bylo belgické, dost tedy pršelo. Lidi tady jsou na to zvyklí, překvapivě i v hustém dešti jezdí na kole, bez pláštěnek, deštníků nebo něčeho jiného... maximálně mají občas čepičku :-)
V centru nás překvapilo velké množství Židů - ale těch pravých, v černých dlouhých kabátech, s dlouhými fousy, copánky vlasů po stranách, brýlích a s typickým nosem. V některých čtvrtích jich je snad nadpoloviční většina. Když jich nastoupilo asi 10 do autobusu (už jsem si sehnal nějakou slevovou kartičku - jezdím teď jedna přestupní hodinová jízda za 0.80EUR, a holky na to můžou jezdit taky, když jedeme spolu), šel z nich celkem strach. Jen do té doby, než jsem si je prohlédnul, a zjistil, že jsou to mladí cucáci :) Mimochodem, i oni jezdí na kole, i v těch dlouhých kabátech. Taky se tu dost často jezdí na skůtrech, skůtry a mopedy mohou jezdit v cyklo-pruzích.
Tato čtvrť je u antwerpského nádraží, které je mimochodem famózní - zvenčí jsou koleje zakryty podobně, jako v Praze, ale uvnitř jsou asi 3 nebo 4 podlaží - a celé to působí opravdu mohutně a vzdušně. Vstupní budova je starodávná, nebo se tak alespoň tváří - možná jedna z nejhezčích budov tady. Ve čtvrtek jsem si tam dal první pořádné hranolky :)
Došli jsme taky k tunelu pod řekou Scheldou - tady v Antwerpách (asi kvůli lodím) nejsou mosty, ale jen 2 automobilové, jeden pěší a jeden tramvajovo-metrový tunel. Tím pěším jsme šli dost dlouho, je dlouhý asi tak 600 metrů, 30m hluboko, vedou tam dvoje eskalátory. Všichni tam jezdí i na kole, i když to značka zakazuje (a pod tím je napsáno něco v Holandštině, tak těžko říct...).
Na druhé straně nás bohužel čekal jen velké sídliště, tak jsme šli zpátky.
Cestou zpět jsme navštívili Carrefour GB tady v mé městké části (Wilrijk) a nakoupili nějaké potraviny. Večer probíhal klasickým společenským způsobem - tedy rozhovorem a kecáním na mém pokoji v asistenci moravského vína, seriálu Sex ve městě, případně starodávným Beverly Hills 90210 :-)
V sobotu jsme vyjeli do hlavního města Bruselu. Zaparkovali jsme u Atomia, jednoho z městských symbolů, kde se nám líbilo. Dovnitř jsme nešli, prozatím - s některými návštěvami v budoucnu určitě půjdu :) Vstup je 8EUR pro studenty, 11 pro běžné dospělé. Parkovali jsme kousek odtamtud a zdarma.
Metrem jsme přejeli do centra, lístek na jednu jízd stojí asi 1.60EUR, celodenní 4.50, a překvapila možnost skupinové celodenní jízdenky až pro 5 lidí za 10EUR (my jsme byli 3). Nepotěšily ale automaty, které nebraly bankovky (jen mince nebo platební karty). Platba kartou taky nevyšla - kdo by to čekal, že v hlavním městě Evropy nebude fungovat ani Eurocard-Mastercard, ani Visa (ani jedna z nich nefungovala ani v Berlíně), nešlo ani Maestro (které v Berlíně šlo), a podle nálepek by nefungovala ani American Express. Zkráceně - šli jsme si rozměnit 10EUR do trochu vzdálenější restaurace za drobné. Pak ještě problémy s automaty, které nám ty mince nechtěly přijímat (prostě tam nešly strčit). Až když jsme přepnuli z angličtiny na francouzštinu, tak je automat začal brát. No, zvláštní systém tu mají.
Metro tu má asi 4 linky, a další několik jsou systémy podpovrchové tramvaje, podobně jako v Antwerpách nazývané pre-metro. Vypadá celkem moderně, ale začalo se stavět asi ve stejné době, jako u nás.
Čeho si člověk všimne okamžitě po příjezdu, je vysoké procento imigrantů. Asi nadpoloviční většina lidí, které jsme viděli, byly imigranti, nebo nějaký způsob míšenců (ne-bílí). Ve voze metra, kam jsme nastoupili, byl opravdu hodně hnusnej bezdomovec, museli jsme vystoupit v další stanici. Situace ohledně bezdomovců nám přišla horší než v Praze.
Viděli jsme čůrajícího chlapečka, který nás nijak nezaujal, navíc byl oblečen do vojenské uniformy (?!?), starodávné náměstí, holky udělaly nějaké nákupy. Pro cestu zpátky jsme vybrali tramvaj - a cesta jen potvrdila vysokou míru přistěhovalectví. Cestou k autu po mě ještě 3 polotmavé děti hodili docela velkej šutr, zdálky a docela prudce, tak jsem byl moc rád, že mě trefil jen do zad přes batoh, a ne do hlavy. Imigranti budou (nejen) těmto zemím v budoucnu asi činit opravdu velké problémy.
Překvapila nás blízkost Bruselu (resp. Atomia) z Antwerp (resp. Wilrijku, kde bydlím) - necelých 20 minut jízdy autem po "dálnici" A12. A12 má na většině úseku 2x3 pruhy, standardní rychlost 120km/h, ale občas je rychlost snížená na 90km/h a jsou na ní běžné semafory a křižovatky!!!, které jsou občas i vypnuté a auta odbočují vlevo a dávají přednost protijedoucím (jedoucím 90km/h ve 3 pruzích). No byl jsem rád, že jedu rovně.
Navigace (zn. Navigon) ukázala také první přehmat, kdy nás nechala sjet z dálnice, abychom na ní o pár vteřin později zase najeli :) No budu si tohle místo muset pamatovat...
V neděli jsme neudělali vůbec nic, já jsem si jen připravil dokumenty do školy, zarezervoval si kolo, holky si sbalily a odjely do Lovaně do svého dočasného, pětidenního bydliště.
V centru nás překvapilo velké množství Židů - ale těch pravých, v černých dlouhých kabátech, s dlouhými fousy, copánky vlasů po stranách, brýlích a s typickým nosem. V některých čtvrtích jich je snad nadpoloviční většina. Když jich nastoupilo asi 10 do autobusu (už jsem si sehnal nějakou slevovou kartičku - jezdím teď jedna přestupní hodinová jízda za 0.80EUR, a holky na to můžou jezdit taky, když jedeme spolu), šel z nich celkem strach. Jen do té doby, než jsem si je prohlédnul, a zjistil, že jsou to mladí cucáci :) Mimochodem, i oni jezdí na kole, i v těch dlouhých kabátech. Taky se tu dost často jezdí na skůtrech, skůtry a mopedy mohou jezdit v cyklo-pruzích.
Tato čtvrť je u antwerpského nádraží, které je mimochodem famózní - zvenčí jsou koleje zakryty podobně, jako v Praze, ale uvnitř jsou asi 3 nebo 4 podlaží - a celé to působí opravdu mohutně a vzdušně. Vstupní budova je starodávná, nebo se tak alespoň tváří - možná jedna z nejhezčích budov tady. Ve čtvrtek jsem si tam dal první pořádné hranolky :)
Došli jsme taky k tunelu pod řekou Scheldou - tady v Antwerpách (asi kvůli lodím) nejsou mosty, ale jen 2 automobilové, jeden pěší a jeden tramvajovo-metrový tunel. Tím pěším jsme šli dost dlouho, je dlouhý asi tak 600 metrů, 30m hluboko, vedou tam dvoje eskalátory. Všichni tam jezdí i na kole, i když to značka zakazuje (a pod tím je napsáno něco v Holandštině, tak těžko říct...).
Na druhé straně nás bohužel čekal jen velké sídliště, tak jsme šli zpátky.
Cestou zpět jsme navštívili Carrefour GB tady v mé městké části (Wilrijk) a nakoupili nějaké potraviny. Večer probíhal klasickým společenským způsobem - tedy rozhovorem a kecáním na mém pokoji v asistenci moravského vína, seriálu Sex ve městě, případně starodávným Beverly Hills 90210 :-)
V sobotu jsme vyjeli do hlavního města Bruselu. Zaparkovali jsme u Atomia, jednoho z městských symbolů, kde se nám líbilo. Dovnitř jsme nešli, prozatím - s některými návštěvami v budoucnu určitě půjdu :) Vstup je 8EUR pro studenty, 11 pro běžné dospělé. Parkovali jsme kousek odtamtud a zdarma.
Metrem jsme přejeli do centra, lístek na jednu jízd stojí asi 1.60EUR, celodenní 4.50, a překvapila možnost skupinové celodenní jízdenky až pro 5 lidí za 10EUR (my jsme byli 3). Nepotěšily ale automaty, které nebraly bankovky (jen mince nebo platební karty). Platba kartou taky nevyšla - kdo by to čekal, že v hlavním městě Evropy nebude fungovat ani Eurocard-Mastercard, ani Visa (ani jedna z nich nefungovala ani v Berlíně), nešlo ani Maestro (které v Berlíně šlo), a podle nálepek by nefungovala ani American Express. Zkráceně - šli jsme si rozměnit 10EUR do trochu vzdálenější restaurace za drobné. Pak ještě problémy s automaty, které nám ty mince nechtěly přijímat (prostě tam nešly strčit). Až když jsme přepnuli z angličtiny na francouzštinu, tak je automat začal brát. No, zvláštní systém tu mají.
Metro tu má asi 4 linky, a další několik jsou systémy podpovrchové tramvaje, podobně jako v Antwerpách nazývané pre-metro. Vypadá celkem moderně, ale začalo se stavět asi ve stejné době, jako u nás.
Čeho si člověk všimne okamžitě po příjezdu, je vysoké procento imigrantů. Asi nadpoloviční většina lidí, které jsme viděli, byly imigranti, nebo nějaký způsob míšenců (ne-bílí). Ve voze metra, kam jsme nastoupili, byl opravdu hodně hnusnej bezdomovec, museli jsme vystoupit v další stanici. Situace ohledně bezdomovců nám přišla horší než v Praze.
Viděli jsme čůrajícího chlapečka, který nás nijak nezaujal, navíc byl oblečen do vojenské uniformy (?!?), starodávné náměstí, holky udělaly nějaké nákupy. Pro cestu zpátky jsme vybrali tramvaj - a cesta jen potvrdila vysokou míru přistěhovalectví. Cestou k autu po mě ještě 3 polotmavé děti hodili docela velkej šutr, zdálky a docela prudce, tak jsem byl moc rád, že mě trefil jen do zad přes batoh, a ne do hlavy. Imigranti budou (nejen) těmto zemím v budoucnu asi činit opravdu velké problémy.
Překvapila nás blízkost Bruselu (resp. Atomia) z Antwerp (resp. Wilrijku, kde bydlím) - necelých 20 minut jízdy autem po "dálnici" A12. A12 má na většině úseku 2x3 pruhy, standardní rychlost 120km/h, ale občas je rychlost snížená na 90km/h a jsou na ní běžné semafory a křižovatky!!!, které jsou občas i vypnuté a auta odbočují vlevo a dávají přednost protijedoucím (jedoucím 90km/h ve 3 pruzích). No byl jsem rád, že jedu rovně.
Navigace (zn. Navigon) ukázala také první přehmat, kdy nás nechala sjet z dálnice, abychom na ní o pár vteřin později zase najeli :) No budu si tohle místo muset pamatovat...
V neděli jsme neudělali vůbec nic, já jsem si jen připravil dokumenty do školy, zarezervoval si kolo, holky si sbalily a odjely do Lovaně do svého dočasného, pětidenního bydliště.
čtvrtek 4. února 2010
Čtvrtek - integrace do společnosti
K tomu, abych příliš nevybočoval z řady a aby si na mě neukazovali prstem, jako když jsem šel včera podél hlavní pěšky, tak si musím zařídit kolo. Existuje tu půjčovna kol pro studenty, 35EUR (900,- Kč) za 6 měsíců a je v tom nějakej základní servis, má to zámky a možná i světla, uvidíme.
Každopádně k pronájmu kola je prý potřeba mít belgický účet, vybral jsem tedy belgickou banku KBC, má pro studenty do 25 let vše zdarma. Jednak po mě chtěli číslo belgického mobilu (zasílání přístupových SMS do on-line bankovnictví), jednak prý nechtějí zřídit účet na méně jak rok. Takže kolo i účet (někde jinde) musím pořešit zítra. Zařídil jsem si aspoň belgickou SIMku, můžu konečně volat za přijatelné ceny. U operátora BASE jsem si koupil předplacenou kartu (jako u nás Twist, GO, ...) za 30EUR a je v tom 30EUR kredit, méně to nešlo.
Všechny věci jsem musel zařídit v centru, protože v mojí městké části Wilrijk jsem nenašel nic vhodného. Bez kola, bez auta jsem využil MHD... Jízdné u řidiče 2EUR (50,-), platnost hodinu. No, to jsem nečekal. Další šok - nikde není psaná další zastávka, zastávky se nehlásí, všechny zastávky jsou na znamení. V podstatě, pokud člověk linku nezná, nebo nemá vytištěný přesný sled zastávek a nesleduje je za jízdy z autobusu, nemá šanci vystoupit přesně. Já jsem se naštěstí doma podíval na plánek na internetu a zjistil jsem, že mě stačí jet na konečnou, tak jsem to měl vyřešené...
Jinak řidiči MHD-busů jezdí ještě hůř, než ti pražští, autobus byl plný důchodců (jak jinak, ti ještě schopní jezdí na kole), takže jsem stál a občas byl problém se udržet.
Zpátky už byla cesta příjemnější, dokoknce jsem se projel zdejší podzemní tramvají (nazývají ji Pre-metro - už od 70. let 20. století :-D ) a pak autobusem a vystoupil jsem jen o jednu zastávku dřív, než jsem chtěl. V informačním centru jsem si totiž vyzvednul mapu MHDčka, bez které to tady nejde.
Holky v Lovani sehnaly ubytování, kam se ale můžou nastěhovat až za týden. Tak teď budou týden bydlet u nějaké starší paní - důchodkyně s 3 kočkama a pak se přestěhujou do "svého" :-)
Zatím bydlí u mě tedy "načerno", protože majitelka povolila jen to, aby tu přespávaly 2 noci - nejspíš se bála, že by se tady chtěly usadit na delší dobu.
Každopádně k pronájmu kola je prý potřeba mít belgický účet, vybral jsem tedy belgickou banku KBC, má pro studenty do 25 let vše zdarma. Jednak po mě chtěli číslo belgického mobilu (zasílání přístupových SMS do on-line bankovnictví), jednak prý nechtějí zřídit účet na méně jak rok. Takže kolo i účet (někde jinde) musím pořešit zítra. Zařídil jsem si aspoň belgickou SIMku, můžu konečně volat za přijatelné ceny. U operátora BASE jsem si koupil předplacenou kartu (jako u nás Twist, GO, ...) za 30EUR a je v tom 30EUR kredit, méně to nešlo.
Všechny věci jsem musel zařídit v centru, protože v mojí městké části Wilrijk jsem nenašel nic vhodného. Bez kola, bez auta jsem využil MHD... Jízdné u řidiče 2EUR (50,-), platnost hodinu. No, to jsem nečekal. Další šok - nikde není psaná další zastávka, zastávky se nehlásí, všechny zastávky jsou na znamení. V podstatě, pokud člověk linku nezná, nebo nemá vytištěný přesný sled zastávek a nesleduje je za jízdy z autobusu, nemá šanci vystoupit přesně. Já jsem se naštěstí doma podíval na plánek na internetu a zjistil jsem, že mě stačí jet na konečnou, tak jsem to měl vyřešené...
Jinak řidiči MHD-busů jezdí ještě hůř, než ti pražští, autobus byl plný důchodců (jak jinak, ti ještě schopní jezdí na kole), takže jsem stál a občas byl problém se udržet.
Zpátky už byla cesta příjemnější, dokoknce jsem se projel zdejší podzemní tramvají (nazývají ji Pre-metro - už od 70. let 20. století :-D ) a pak autobusem a vystoupil jsem jen o jednu zastávku dřív, než jsem chtěl. V informačním centru jsem si totiž vyzvednul mapu MHDčka, bez které to tady nejde.
Holky v Lovani sehnaly ubytování, kam se ale můžou nastěhovat až za týden. Tak teď budou týden bydlet u nějaké starší paní - důchodkyně s 3 kočkama a pak se přestěhujou do "svého" :-)
Zatím bydlí u mě tedy "načerno", protože majitelka povolila jen to, aby tu přespávaly 2 noci - nejspíš se bála, že by se tady chtěly usadit na delší dobu.
Druhý den - a první nákupy
Ve středu holky odjely do Lovaně hledat další ubytování (když už konečně měly v kancelářích otevřeno) a já jsem většinu dne v klidu prokrastinoval (= nicnedělal). Udělal jsem nejdřív menší kolečko kolem domu, našel jsem asi 2 minuty chůze od domu Aldi (podobné Lidlu), kde jsem se staivl na prvotní nákup. Překvapily mě ceny - něco je i levnější než u nás, většina bude tak stejná, a jsou i dražší věci/potraviny. Taky záleží kde člověk nakupuje - Aldi, Lidl jsou dost "levné", třeba banány tam mají za 1EUR/kg, zatímco v Carrefouru člověk má nejlevnější banány za 3EUR, a to už je rozdíl.
Pro další představu:
250kg 45% sýru Gouda = 20,- Kč
150kg nějakého salámu střední kvality = 25,- Kč
500g něčeho jako Perla, Rama, ... = 12,- Kč ! :-)
0.33L - 0.5L piva cca 20-25Kč, dle typu. Dá se najít i za 10,- něco slabšího. Běžná piva tady mají tak 8% alkoholu a moc mi chutnají :-)
1L nějakého prostředu na nádobí ("JARu") asi 12,- Kč
Při druhém, větším kolečku jsem došel až k Lidlu, kde jsem viděl podobně nízké ceny, viděl jsem taky ruční myčku aut (WAPku), kterou mám skoro za rohem (za 5EUR je 6 žetonů, bohužel se nikde nepíše, jak dlouho to stříká na 1 žeton), Carrefour GB (maj tu i Carrefour Hypermarket, ten je celkem daleko. GB je takové něco mezi běžným hypermarketem a běžným supermarketem u nás, ve velikosti).
Objevil jsem taky pár hospod, ani jsem se radši moc nedíval do ceníků - mají tam totiž jen ceny, ale bez udání množství. Prostě třeba "Jupiler Bier - 1.80". Ale obávám se, že to bude za 0.25L... :-)
Pro další představu:
250kg 45% sýru Gouda = 20,- Kč
150kg nějakého salámu střední kvality = 25,- Kč
500g něčeho jako Perla, Rama, ... = 12,- Kč ! :-)
0.33L - 0.5L piva cca 20-25Kč, dle typu. Dá se najít i za 10,- něco slabšího. Běžná piva tady mají tak 8% alkoholu a moc mi chutnají :-)
1L nějakého prostředu na nádobí ("JARu") asi 12,- Kč
Při druhém, větším kolečku jsem došel až k Lidlu, kde jsem viděl podobně nízké ceny, viděl jsem taky ruční myčku aut (WAPku), kterou mám skoro za rohem (za 5EUR je 6 žetonů, bohužel se nikde nepíše, jak dlouho to stříká na 1 žeton), Carrefour GB (maj tu i Carrefour Hypermarket, ten je celkem daleko. GB je takové něco mezi běžným hypermarketem a běžným supermarketem u nás, ve velikosti).
Objevil jsem taky pár hospod, ani jsem se radši moc nedíval do ceníků - mají tam totiž jen ceny, ale bez udání množství. Prostě třeba "Jupiler Bier - 1.80". Ale obávám se, že to bude za 0.25L... :-)
První belgický den
Protože holky neměly zatím kde bydlet, první den (2.1.) jsme jeli do Lovaně hledat jejich ubytování. Katholieke Universeteit Leuven měla ale zrovna v úterý nějaké volno/svátek, takže bylo všechno zavřené. Dal jsem si alespoň vyhlášené belgické hranolky, ke kterým jsem ale zvolil nevhodnou "Tartar" omáčku, takže jsem je ani nedojedl. Byla jich fakt kupa, za 2 EURa. Nejspíš bych je nedojedl ani kdyby mi chutnaly...
Taky nás čekalo první tankování, protože benzínu z Nýřan už moc nebylo... vlastně skoro nic. Kousek od bytu bylo nejbližší Texaco (nalezla navigace), tak jsme jeli tam. Překvapivě cena 1.311, takže nějakých 32 - 33Kč / litr, o málo dražší než u nás. Hned je to o něco veselejší :-) Cestou do Lovaně jsme viděli i levnější. Viděli jsme taky Carrefour, ve kterém jsme se stavili cestou zpátky. Byla tam neuvěřitelná zima, neměli tam záchody a vše se prodává (nejen v tomhle obchodě) po velkém množství. Pivo po 6, 8, 12 kusech, čokoládové tyčinky po 5, Corn flakes po kilech... Budu si muset zvyknout a nakupovat do víc do zásoby.
Večery zatím trávíme konzumací zásob českého moravského vína a hledáním ubytování pro holky :-)
Taky nás čekalo první tankování, protože benzínu z Nýřan už moc nebylo... vlastně skoro nic. Kousek od bytu bylo nejbližší Texaco (nalezla navigace), tak jsme jeli tam. Překvapivě cena 1.311, takže nějakých 32 - 33Kč / litr, o málo dražší než u nás. Hned je to o něco veselejší :-) Cestou do Lovaně jsme viděli i levnější. Viděli jsme taky Carrefour, ve kterém jsme se stavili cestou zpátky. Byla tam neuvěřitelná zima, neměli tam záchody a vše se prodává (nejen v tomhle obchodě) po velkém množství. Pivo po 6, 8, 12 kusech, čokoládové tyčinky po 5, Corn flakes po kilech... Budu si muset zvyknout a nakupovat do víc do zásoby.
Večery zatím trávíme konzumací zásob českého moravského vína a hledáním ubytování pro holky :-)
Pronajmutý pokoj
Po příjezdu na cílovou adresu jsme chvíli čekali v autě, pak majitelky (asi netrpělivě) vyšla z domu, zatímco my jsme na ni čekali venku :-)
Starší paní, už babička vysokoškolačky dle jejího vyprávění, mají s manželem baráček pro 8 studentů v okrajové části Antwerp zvané Wilrijk. Ukázala mi celý byt, pokoj nádherný, jen výhled horší - no nějaké fotky i s komentářema jsem už hodil na http://boss-ivoss.rajce.idnes.cz/Byt_v_Antwerpach/ .
Kromě mě tu bydlí 2 Němky, asi 2 Belgičanky, 2 Belgičani, 1 Čínaň. V rámci 275EUR nájemného je tu vybavené kuchyně, veškeré energie, internet, 1x týdně úklid společných prostor od majitelky, věci typu toaleťák, JAR a tak taky doplňuje ona. Takže to celkem jde. Dům je někdy z doby těsně po 2. světové válce, kompletně zrekonstruovaný v roce 2005. Docela se o to starají a snaží se to vylepšovat, teď přibyly na střeše sluneční kolektory.
Na 8 lidí připadá jedna kuchyně (překvapivě se v ní - zatím - udržuje pořádek), 4 záchody, 3 luxusní sprchové "kouty" v koupelně).
Cesta do Belgie;
Věci jsme balili skoro týden, výjezd (autem) byl stanoven na 1.2.2010 6:00 z Chlumce (nad Cidlinou). Rozhodli jsme se jet autem, jednak by zbytečně stálo doma, jednak jsem si s sebou chtěl vzít víc věci, než jeden kufr do letadla. A to i přesto, že do Bruselu lítá wizzair, a letenky se dají sehnat za 1000,- zpáteční.
Jak už to tak bývá, vyjeli jsme o něco později, ale celkem dobře. Kousek za Prahou jsme nabírali Evči kamarádku Štěpánku, která jela s námi. No, narvat ty věci do třídveřovýho Stila dalo práci, ale nakonec se to s nejvyšším úsilím povedlo. Zvolili jsme jižní cestu, Plzeň, Rozvadov, Wurzburg, Franfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Aachen, Anverpy. Dá se jet i severní, Praha - Drážďany a dál na západ.
V Nýřanech u Tank-ono jsme načepovali poslední český "levný" benzín, který by měl dát až do Belgie - tam měl být benzín o něco levnější než v Německu, ale pořád dost drahý - kolem 36,- Kč / litr v přepočtu. S Tank-ono mám celkem dobré zkušenosti, jsou nejlevnější a nikdy jsem neměl žádný problém :-)
Někde před Norimberkem jsme s Evčou vystřídali a řídila ona, já jsem se "kochal" nulovým výhledem, protože německé dálnice jsou většinou v zářezu a není vidět zhola nic. Štěpánka vzadu, uzavřená ze všech stran, část cesty prospala. Chvíli po tom jsme dojeli do sněhové bouře, i na dálnici už zůstával sníh, ale celkem to šlo, neklouzalo se to. Takhle to vypadalo ještě asi 2x až ke Kolínu nad Rýnem. Tam jsme se zase vystřídali a za volant jsem usednul já.
Za ty 2 minuty, kdy jsme se střídali na odpočívadle, jsem vypadal jako sněhulák - padaly obří vločky a hned to zůstávalo na silnici. Hned výjezd z odpočívadla jsem nezvládnul, a i když jsem jel celkem pomalu, tak auto jelo rovně, místo aby zatáčelo... před kontaktem se svodidlama mě zachránilo jen ESP ve Stilounovi, jinak jsem jel rovně. Děkuji. I když jsme měli ještě tak 1m rezervu, takže to až tak dramaticky možná nevypadalo.
Cesta dál byla noční můrou, sníh, ledovka, námraza, je v tom nějaký rozdíl? :-) Asi 70km od Kolína se Evča chtěla zastavit v Aachenu pro poslední nákup levné a kvalitní německé kosmetiky a drogerie :-) Jízda městem připomínala zpomalený film - rozjet se bylo i na rovině skoro nemožné, silnice naprosto zledovatělé. Sypač žádný. To jsem ještě nikdy nezažil... Nakonec jsme tímhle výletem přišli tak o hodinu a půl času, i když to bylo z dálnice kousek.
Po návratu na dálnici to bylo ještě o kus horší, i když jsem jel asi 30km/h, tak auto tancovalo na zledovatělém povrchu a měl jsem co dělat, abych ho udržel ve svém pruhu. Nějak jsme se dokodrcali do Holandska, přes které se kolem Maastrichtu kousek přejíždí... a najednou - dálnice byla SUCHÁ. Netuším, jak to udělali, možná je mají kromě osvětlení (i mimo město) snad vyhřívané, nebo je fakt dobře upravují, ale dalo se jet běžnou dálniční rychlostí... Pak v Belgii zase nějakou dobu náledí, ale to už mě nerozházelo.
S majitelkou nalezeného pokoje jsem byl původně domluvený na prohlídku a podpis smloouvy na 18.00 s tím, že je to přecijen 1000km, a není tedy úplně jasné, že tam budu včas. Tak prý ať zavolám, až budu v Belgii. Mimochodem, google mapy odhadovaly dobu jízdy 9:40, tedy už někdy ve 4 odpoledne jsme tam měly bejt. Realita ? Příjezd asi 20:30. Mezitím jsem 2x volal majitelce, ta byla hodně příjemná a neměla s ničím problém...
Pár statistických údajů: najeto 1080km, průměrná spotřeba 6.9L/100km (Stilo 1.6 benzín), tempomat nastavený na většinu cesty na 120km/h. A bez navigace bychom na tom byli špatně...
Jak už to tak bývá, vyjeli jsme o něco později, ale celkem dobře. Kousek za Prahou jsme nabírali Evči kamarádku Štěpánku, která jela s námi. No, narvat ty věci do třídveřovýho Stila dalo práci, ale nakonec se to s nejvyšším úsilím povedlo. Zvolili jsme jižní cestu, Plzeň, Rozvadov, Wurzburg, Franfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Aachen, Anverpy. Dá se jet i severní, Praha - Drážďany a dál na západ.
V Nýřanech u Tank-ono jsme načepovali poslední český "levný" benzín, který by měl dát až do Belgie - tam měl být benzín o něco levnější než v Německu, ale pořád dost drahý - kolem 36,- Kč / litr v přepočtu. S Tank-ono mám celkem dobré zkušenosti, jsou nejlevnější a nikdy jsem neměl žádný problém :-)
Někde před Norimberkem jsme s Evčou vystřídali a řídila ona, já jsem se "kochal" nulovým výhledem, protože německé dálnice jsou většinou v zářezu a není vidět zhola nic. Štěpánka vzadu, uzavřená ze všech stran, část cesty prospala. Chvíli po tom jsme dojeli do sněhové bouře, i na dálnici už zůstával sníh, ale celkem to šlo, neklouzalo se to. Takhle to vypadalo ještě asi 2x až ke Kolínu nad Rýnem. Tam jsme se zase vystřídali a za volant jsem usednul já.
Za ty 2 minuty, kdy jsme se střídali na odpočívadle, jsem vypadal jako sněhulák - padaly obří vločky a hned to zůstávalo na silnici. Hned výjezd z odpočívadla jsem nezvládnul, a i když jsem jel celkem pomalu, tak auto jelo rovně, místo aby zatáčelo... před kontaktem se svodidlama mě zachránilo jen ESP ve Stilounovi, jinak jsem jel rovně. Děkuji. I když jsme měli ještě tak 1m rezervu, takže to až tak dramaticky možná nevypadalo.
Cesta dál byla noční můrou, sníh, ledovka, námraza, je v tom nějaký rozdíl? :-) Asi 70km od Kolína se Evča chtěla zastavit v Aachenu pro poslední nákup levné a kvalitní německé kosmetiky a drogerie :-) Jízda městem připomínala zpomalený film - rozjet se bylo i na rovině skoro nemožné, silnice naprosto zledovatělé. Sypač žádný. To jsem ještě nikdy nezažil... Nakonec jsme tímhle výletem přišli tak o hodinu a půl času, i když to bylo z dálnice kousek.
Po návratu na dálnici to bylo ještě o kus horší, i když jsem jel asi 30km/h, tak auto tancovalo na zledovatělém povrchu a měl jsem co dělat, abych ho udržel ve svém pruhu. Nějak jsme se dokodrcali do Holandska, přes které se kolem Maastrichtu kousek přejíždí... a najednou - dálnice byla SUCHÁ. Netuším, jak to udělali, možná je mají kromě osvětlení (i mimo město) snad vyhřívané, nebo je fakt dobře upravují, ale dalo se jet běžnou dálniční rychlostí... Pak v Belgii zase nějakou dobu náledí, ale to už mě nerozházelo.
S majitelkou nalezeného pokoje jsem byl původně domluvený na prohlídku a podpis smloouvy na 18.00 s tím, že je to přecijen 1000km, a není tedy úplně jasné, že tam budu včas. Tak prý ať zavolám, až budu v Belgii. Mimochodem, google mapy odhadovaly dobu jízdy 9:40, tedy už někdy ve 4 odpoledne jsme tam měly bejt. Realita ? Příjezd asi 20:30. Mezitím jsem 2x volal majitelce, ta byla hodně příjemná a neměla s ničím problém...
Pár statistických údajů: najeto 1080km, průměrná spotřeba 6.9L/100km (Stilo 1.6 benzín), tempomat nastavený na většinu cesty na 120km/h. A bez navigace bychom na tom byli špatně...
Hledání ubytování
Do Belgie jsem se rozhodl vyjet 3 týdny před začátkem výuky - a to hlavně kvůli Evče (= přítelkyně, pokud by to četl někdo, kdo mě nezná...), která začínala o 2 týdny dříve než já (8.2.2010).
Od kluků, kteří byli v Belgii v minulosti, jsem se dozvěděl pár cenných rad. V Belgii nejsou koleje, alespoň tedy v Antverpách. Všichni, i místní studenti, bydlí v soukromých domech, po 2 až 12 studentech, někdy majících vlastní sprchy/kuchyňky na pokoji, někdy vše sdílené. Každopádně až na vyjímky je 1 pokoj = 1 student.
Hledání bylo celkem obtížné, začal jsem dostatečně dopředu, skoro měsíc před odjezdem (tedy skoro 2 měsíce před začátkem školy), ale na maily majitelé (tzv. "landlords") odpovídali málo, a pozdě. Kontakt na některé z nich mi poslala škola, nějaké další nabídky se dají najít na speciálních stránkách o hledání studentského bydlení v Antverpách, které jsou přístupné jen s heslem (které mi přišlo někdy v prosinci).
Někteří pronajímatelé uvádějí ceny bez poplatků, někteří s poplatky, což dělá v nabídkách trochu bordel (poplatky můžou být až 80EUR měsíčně u větších pokojů).
Když už to 14 dní před odjezdem vypadalo slibně, a našel jsem celkem hezký pokoj v centru za 300EUR měsíčně (spíš dražší, ale zase hezký pokoj a v centru...), nakonec to ztroskotalo, když mi poslali nájemní smlouvu od 1.2.2010 do 31.7.2010, tedy o měsíc déle, než jsem chtěl a než jsme se původně po telefonu i po mailu domluvili - škola končí někdy 18.6.2010. V podstatě by to znamenalo zbytečné placení 300EUR navíc (= o 60EUR měsíčně víc). Majitel z požadavku neustoupil, tak jsme se rozloučili...
Vzhledem k blízkému odjezdu jsem začal radši byty přímo obvolávat, což bylo levnější a i efektivnější - hned jsme se mohl zeptat na spoustu podrobností. S angličtinou moc problém nebyl, já jsem to zvládal překvapivě v pohodě, a v Belgii umí základní úroveň snad každej. Netěším se ale na výpis z účtu, první hovory jsem měl za 25,-/min (hlasová schránka pak nepotěší...), pak jsem přišel na lepší způsob volání asi za 9.50 Kč, což docela jde. Jednou mě překvapila jedna z majitelek, když našla zmeškaný hovor, tak v klidu zavolala do ČR, proč jsem ji volal :-) U nás nevídané.
Nakonec jsem tedy sehnal dle popisu hezký byt, bohužel bez fotky. Tak jako většina ostatních, ani tenhle majitel neměl fotky. Když něco pronajímám, tak to přeci hcci pronajmou, a udělám fotky, ne? Oni ne... No nakonec to stejně nedopadlo, byt nedaleko antverpského vězení pronalaja jeho žena někomu jinému, když o tom majitel nevěděl... Prej.
Blížil se termín odjezdu pondělí, 1.2.2010, a my stále neměli ubytování. Evča s kamarádkou v Lovani prý nic před odjezdem hledat neměly, že je lepší hledat až na místě, takže plán byl spát prvních pár dní u mě v Antverpách a pár dní dojíždět. Ve čtvrtek 28.1. jsem obeslal úplně všechny mailové adresy, které jsem v souvislosti s bydlením našel, a čekal na odpovědi... Přicházely, ale vždy negativní. Až v sobotu, 2 dny před odjezdem, přišel mail s nabídkou ubytování. 275EUR na měsíc, záloha ve výši jednoho nájmu (někde chtěli až 3 nájmy dopředu!), velký a hezký pokoj s fotkama, ale v okrajové části, daleko od centra...
Kluci, co tu byli dříve, mě varovali, že bydlet mimo centrum (tohle je tak 7-8km) není nic moc, protože studentské párty jsou většinou v centru, a poslední MHDčka jezdí kolem 23h večer. Noční spoje tu mají jen o víkendu. Takže návrat z akce = procházka, nebo divoká jízda na kole. Nakonec jsem si to přecijen vzal, je to jen 10 minut do školy (která je taky takhle na okraji).
Od kluků, kteří byli v Belgii v minulosti, jsem se dozvěděl pár cenných rad. V Belgii nejsou koleje, alespoň tedy v Antverpách. Všichni, i místní studenti, bydlí v soukromých domech, po 2 až 12 studentech, někdy majících vlastní sprchy/kuchyňky na pokoji, někdy vše sdílené. Každopádně až na vyjímky je 1 pokoj = 1 student.
Hledání bylo celkem obtížné, začal jsem dostatečně dopředu, skoro měsíc před odjezdem (tedy skoro 2 měsíce před začátkem školy), ale na maily majitelé (tzv. "landlords") odpovídali málo, a pozdě. Kontakt na některé z nich mi poslala škola, nějaké další nabídky se dají najít na speciálních stránkách o hledání studentského bydlení v Antverpách, které jsou přístupné jen s heslem (které mi přišlo někdy v prosinci).
Někteří pronajímatelé uvádějí ceny bez poplatků, někteří s poplatky, což dělá v nabídkách trochu bordel (poplatky můžou být až 80EUR měsíčně u větších pokojů).
Když už to 14 dní před odjezdem vypadalo slibně, a našel jsem celkem hezký pokoj v centru za 300EUR měsíčně (spíš dražší, ale zase hezký pokoj a v centru...), nakonec to ztroskotalo, když mi poslali nájemní smlouvu od 1.2.2010 do 31.7.2010, tedy o měsíc déle, než jsem chtěl a než jsme se původně po telefonu i po mailu domluvili - škola končí někdy 18.6.2010. V podstatě by to znamenalo zbytečné placení 300EUR navíc (= o 60EUR měsíčně víc). Majitel z požadavku neustoupil, tak jsme se rozloučili...
Vzhledem k blízkému odjezdu jsem začal radši byty přímo obvolávat, což bylo levnější a i efektivnější - hned jsme se mohl zeptat na spoustu podrobností. S angličtinou moc problém nebyl, já jsem to zvládal překvapivě v pohodě, a v Belgii umí základní úroveň snad každej. Netěším se ale na výpis z účtu, první hovory jsem měl za 25,-/min (hlasová schránka pak nepotěší...), pak jsem přišel na lepší způsob volání asi za 9.50 Kč, což docela jde. Jednou mě překvapila jedna z majitelek, když našla zmeškaný hovor, tak v klidu zavolala do ČR, proč jsem ji volal :-) U nás nevídané.
Nakonec jsem tedy sehnal dle popisu hezký byt, bohužel bez fotky. Tak jako většina ostatních, ani tenhle majitel neměl fotky. Když něco pronajímám, tak to přeci hcci pronajmou, a udělám fotky, ne? Oni ne... No nakonec to stejně nedopadlo, byt nedaleko antverpského vězení pronalaja jeho žena někomu jinému, když o tom majitel nevěděl... Prej.
Blížil se termín odjezdu pondělí, 1.2.2010, a my stále neměli ubytování. Evča s kamarádkou v Lovani prý nic před odjezdem hledat neměly, že je lepší hledat až na místě, takže plán byl spát prvních pár dní u mě v Antverpách a pár dní dojíždět. Ve čtvrtek 28.1. jsem obeslal úplně všechny mailové adresy, které jsem v souvislosti s bydlením našel, a čekal na odpovědi... Přicházely, ale vždy negativní. Až v sobotu, 2 dny před odjezdem, přišel mail s nabídkou ubytování. 275EUR na měsíc, záloha ve výši jednoho nájmu (někde chtěli až 3 nájmy dopředu!), velký a hezký pokoj s fotkama, ale v okrajové části, daleko od centra...
Kluci, co tu byli dříve, mě varovali, že bydlet mimo centrum (tohle je tak 7-8km) není nic moc, protože studentské párty jsou většinou v centru, a poslední MHDčka jezdí kolem 23h večer. Noční spoje tu mají jen o víkendu. Takže návrat z akce = procházka, nebo divoká jízda na kole. Nakonec jsem si to přecijen vzal, je to jen 10 minut do školy (která je taky takhle na okraji).
Papírování před odjezdem
Po vybrání na program Erasmus jsem začal zjišťovat, co je k tomu potřeba, a ČVUT je asi hodně byrokratická instituce, protože toho bylo hodně. Čekalo mě hodně návštěv našeho studijního (FEL), rektorátního mezinárodního oddělení s velmi příjemnými pracovnicemi (...), obcházení vedoucích kateder, aby mi předběžně schválili předměty, které hodlám studovat v zahraničí...
V Belgii nebyla rozumná možnost studovat předměty s ostatními vyučujícími, místo toho škola KdG připravuje pro Erasmáky speciální kurz Communication & Management for Engineers, tedy spíše něco manažerského, než by odpovídalo mému počítačovému zaměření... Ale něco mi nakonec vedoucí kateder schválili, takže mi třeba i něco po návratu uznají... Doufám. Jinak bych musel vracet nějaké peníze.
Odeslání přihlášky do Belgie proběhlo úspěšně, během pár týdnů přišel zpět balíček s přijímacím dopisem, mapkou Antwerp, nějaká byrokracie a hlavně heslem pro vyhledávání ubytování... O čemž bude další kapitola...
V Belgii nebyla rozumná možnost studovat předměty s ostatními vyučujícími, místo toho škola KdG připravuje pro Erasmáky speciální kurz Communication & Management for Engineers, tedy spíše něco manažerského, než by odpovídalo mému počítačovému zaměření... Ale něco mi nakonec vedoucí kateder schválili, takže mi třeba i něco po návratu uznají... Doufám. Jinak bych musel vracet nějaké peníze.
Odeslání přihlášky do Belgie proběhlo úspěšně, během pár týdnů přišel zpět balíček s přijímacím dopisem, mapkou Antwerp, nějaká byrokracie a hlavně heslem pro vyhledávání ubytování... O čemž bude další kapitola...
Belgie: jak to všechno začalo...
Krátké ohlédnutí do minulosti... v prosinci 2008 jsem si po několika rozmluvách se spolužáky uvědomil, že bych taky rád vyjel do zahraničí...
Se školou problém nebyl, původní plán byl sice psát v zahraničí diplomku, pak přijet a hned odstátnicovat, ale... bylo by to všechno moc narychlo.
Prodloužení o půl roku mě tedy nemine :-)
Potom jsem to probral s Evčou, rodiči, a v lednu 2009, při zapíjení zkoušek s klukama ze školy, jsem zjistil, že výběrové řízení na rok 2009/2010 už proběhlo, tedy alespoň jeho první kolo, proběhlo, a mám tedy smůlu...
Do druhého kola postoupily školy, které si nikdo předtím nevybral, nebo se pro ně nakonec nerozhodnul... kromě severských zemí (kam mě to neláká), Londýna (draho), Španělsko, Portugalsko (neuměj tam anglicky) zbylo už jen Německo - Drážďany (musel bych cělat zkoušky z němčiny, že umím mluvit) a Belgie... která mě hned uchvátila. Škola Karel de Grote Hogeschool, Antwerpy není sice žádná světová univerzita, je to spíš něco obdobného naší VOŠce, ale kvůli studiu jsem se sem nehlásil... Nikdo další si školu nevybral, testy z angličtiny jsem napsal v pohodě, a tak jsem to dostal...
Se školou problém nebyl, původní plán byl sice psát v zahraničí diplomku, pak přijet a hned odstátnicovat, ale... bylo by to všechno moc narychlo.
Prodloužení o půl roku mě tedy nemine :-)
Potom jsem to probral s Evčou, rodiči, a v lednu 2009, při zapíjení zkoušek s klukama ze školy, jsem zjistil, že výběrové řízení na rok 2009/2010 už proběhlo, tedy alespoň jeho první kolo, proběhlo, a mám tedy smůlu...
Do druhého kola postoupily školy, které si nikdo předtím nevybral, nebo se pro ně nakonec nerozhodnul... kromě severských zemí (kam mě to neláká), Londýna (draho), Španělsko, Portugalsko (neuměj tam anglicky) zbylo už jen Německo - Drážďany (musel bych cělat zkoušky z němčiny, že umím mluvit) a Belgie... která mě hned uchvátila. Škola Karel de Grote Hogeschool, Antwerpy není sice žádná světová univerzita, je to spíš něco obdobného naší VOŠce, ale kvůli studiu jsem se sem nehlásil... Nikdo další si školu nevybral, testy z angličtiny jsem napsal v pohodě, a tak jsem to dostal...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)