Prohledat tento blog

neděle 7. února 2010

Antwerpské a Bruselské výlety

V pátek jsem vyjel s holkama znovu do centra Antwerp, ukázat jim centrum města a zajímavosti, které jsem potkal den předtím já. Počasí bylo belgické, dost tedy pršelo. Lidi tady jsou na to zvyklí, překvapivě i v hustém dešti jezdí na kole, bez pláštěnek, deštníků nebo něčeho jiného... maximálně mají občas čepičku :-)

V centru nás překvapilo velké množství Židů - ale těch pravých, v černých dlouhých kabátech, s dlouhými fousy, copánky vlasů po stranách, brýlích a s typickým nosem. V některých čtvrtích jich je snad nadpoloviční většina. Když jich nastoupilo asi 10 do autobusu (už jsem si sehnal nějakou slevovou kartičku - jezdím teď jedna přestupní hodinová jízda za 0.80EUR, a holky na to můžou jezdit taky, když jedeme spolu), šel z nich celkem strach. Jen do té doby, než jsem si je prohlédnul, a zjistil, že jsou to mladí cucáci :) Mimochodem, i oni jezdí na kole, i v těch dlouhých kabátech. Taky se tu dost často jezdí na skůtrech, skůtry a mopedy mohou jezdit v cyklo-pruzích.

Tato čtvrť je u antwerpského nádraží, které je mimochodem famózní - zvenčí jsou koleje zakryty podobně, jako v Praze, ale uvnitř jsou asi 3 nebo 4 podlaží - a celé to působí opravdu mohutně a vzdušně. Vstupní budova je starodávná, nebo se tak alespoň tváří - možná jedna z nejhezčích budov tady. Ve čtvrtek jsem si tam dal první pořádné hranolky :)

Došli jsme taky k tunelu pod řekou Scheldou - tady v Antwerpách (asi kvůli lodím) nejsou mosty, ale jen 2 automobilové, jeden pěší a jeden tramvajovo-metrový tunel. Tím pěším jsme šli dost dlouho, je dlouhý asi tak 600 metrů, 30m hluboko, vedou tam dvoje eskalátory. Všichni tam jezdí i na kole, i když to značka zakazuje (a pod tím je napsáno něco v Holandštině, tak těžko říct...).
Na druhé straně nás bohužel čekal jen velké sídliště, tak jsme šli zpátky.



Cestou zpět jsme navštívili Carrefour GB tady v mé městké části (Wilrijk) a nakoupili nějaké potraviny. Večer probíhal klasickým společenským způsobem - tedy rozhovorem a kecáním na mém pokoji v asistenci moravského vína, seriálu Sex ve městě, případně starodávným Beverly Hills 90210 :-)

V sobotu jsme vyjeli do hlavního města Bruselu. Zaparkovali jsme u Atomia, jednoho z městských symbolů, kde se nám líbilo. Dovnitř jsme nešli, prozatím - s některými návštěvami v budoucnu určitě půjdu :) Vstup je 8EUR pro studenty, 11 pro běžné dospělé. Parkovali jsme kousek odtamtud a zdarma.



Metrem jsme přejeli do centra, lístek na jednu jízd stojí asi 1.60EUR, celodenní 4.50, a překvapila možnost skupinové celodenní jízdenky až pro 5 lidí za 10EUR (my jsme byli 3). Nepotěšily ale automaty, které nebraly bankovky (jen mince nebo platební karty). Platba kartou taky nevyšla - kdo by to čekal, že v hlavním městě Evropy nebude fungovat ani Eurocard-Mastercard, ani Visa (ani jedna z nich nefungovala ani v Berlíně), nešlo ani Maestro (které v Berlíně šlo), a podle nálepek by nefungovala ani American Express. Zkráceně - šli jsme si rozměnit 10EUR do trochu vzdálenější restaurace za drobné. Pak ještě problémy s automaty, které nám ty mince nechtěly přijímat (prostě tam nešly strčit). Až když jsme přepnuli z angličtiny na francouzštinu, tak je automat začal brát. No, zvláštní systém tu mají.



Metro tu má asi 4 linky, a další několik jsou systémy podpovrchové tramvaje, podobně jako v Antwerpách nazývané pre-metro. Vypadá celkem moderně, ale začalo se stavět asi ve stejné době, jako u nás.

Čeho si člověk všimne okamžitě po příjezdu, je vysoké procento imigrantů. Asi nadpoloviční většina lidí, které jsme viděli, byly imigranti, nebo nějaký způsob míšenců (ne-bílí). Ve voze metra, kam jsme nastoupili, byl opravdu hodně hnusnej bezdomovec, museli jsme vystoupit v další stanici. Situace ohledně bezdomovců nám přišla horší než v Praze.

Viděli jsme čůrajícího chlapečka, který nás nijak nezaujal, navíc byl oblečen do vojenské uniformy (?!?), starodávné náměstí, holky udělaly nějaké nákupy. Pro cestu zpátky jsme vybrali tramvaj - a cesta jen potvrdila vysokou míru přistěhovalectví. Cestou k autu po mě ještě 3 polotmavé děti hodili docela velkej šutr, zdálky a docela prudce, tak jsem byl moc rád, že mě trefil jen do zad přes batoh, a ne do hlavy. Imigranti budou (nejen) těmto zemím v budoucnu asi činit opravdu velké problémy.

Překvapila nás blízkost Bruselu (resp. Atomia) z Antwerp (resp. Wilrijku, kde bydlím) - necelých 20 minut jízdy autem po "dálnici" A12. A12 má na většině úseku 2x3 pruhy, standardní rychlost 120km/h, ale občas je rychlost snížená na 90km/h a jsou na ní běžné semafory a křižovatky!!!, které jsou občas i vypnuté a auta odbočují vlevo a dávají přednost protijedoucím (jedoucím 90km/h ve 3 pruzích). No byl jsem rád, že jedu rovně.
Navigace (zn. Navigon) ukázala také první přehmat, kdy nás nechala sjet z dálnice, abychom na ní o pár vteřin později zase najeli :) No budu si tohle místo muset pamatovat...

V neděli jsme neudělali vůbec nic, já jsem si jen připravil dokumenty do školy, zarezervoval si kolo, holky si sbalily a odjely do Lovaně do svého dočasného, pětidenního bydliště.

Žádné komentáře:

Okomentovat